26 GRAF 4.4 SEBEHODNOCENÍ POKROČILÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ 40 45 50 55 60 Německo Česká republika Polsko Norsko Austrálie Thajsko Slovensko Ontario (Kanada)Litva NF & LB (Kanada)Turecko Slovinsko Korejská republika Chorvatsko Ruská federace Chile Mezinárodní průměr ICILS Dívky Chlapci Čeští žáci se hodnotí ve srovnání se žáky z ostatních zemí podprůměrně a jak je patrné z grafu 4.4, je to dáno především názorem dívek. Na škále s mezinárodním průměrem 50 dosahují české dívky hodnoty o 5 bodů nižší (45), tj. hodnotí své dovednosti spíše negativně, zatímco čeští chlapci tento průměr o jeden bod převyšují (hodnotí své dovednosti spíše pozitivně). Obdobná situace nastala ve většině zemí navzdory tomu, že ve všech zemích dosáhly dívky lepších výsledků v testu než chlapci. V polovině zúčastněných zemí také dívky častěji uváděly, že se naučily vybrané dovednosti s ICT ve škole. V České republice (a také v Chile) byl rozdíl mezi dívkami a chlapci v tomto ohledu nejvyšší (na škále s mezinárodním průměrem 50 činil 2 body) a chlapci tak výrazně přispěli k tomu, že se Česká republika řadí k zemím, kde byl zjištěn podprůměrný podíl žáků, kteří se vybrané dovednosti naučili ve škole. Podprůměrný je ve srovnání s ostatními zeměmi také podíl českých žáků, kteří používají počítač ve škole v jednotlivých předmětech. Stejně jako v ostatních zúčastněných zemích žáci nejčastěji používají počítač v hodinách ICT (v každé hodině či ve většině hodin jej využívá průměrně 52 % českých žáků, mezinárodní průměr činí 56 %), v hodinách přírodních věd (13 %, v mezinárodním průměru 21 %) a v hodinách humanitních předmětů (13 %, v mezinárodním průměru 20 %)25.Žáci dále posuzovali, nakolik se zajímají o digitální technologie a nakolik je práce s nimi baví. Žáci byli rozděleni na tři (stejně velké) skupiny, tzv. tercily, podle míry zájmu o ICT. V grafu 4.5 jsou prezentovány úspěšnosti v testu žáků z prvního (zahrnuje žáky, které práce s ICT baví nejméně) a třetího (zahrnuje žáky, které práce s ICT baví nejvíce) tercilu. Ve většině zapojených zemí platí, že čím více se žáci o technologie zajímají a rádi s nimi pracují, tím lepších výsledků v testu dosahují. V České republice, Německu, Rusku a Slovinsku však tato souvislost prokázána nebyla. Průměrnému výsledku českých žáků v testu se vyrovnávají žáci s nejvyšším zájmem o technologie z Ontaria, Austrálie a Korejské republiky. Pozitivnější přístup k technologiím byl ve všech zemích zjištěn u chlapců, kteří však v testu nedosáhli tak dobrého výsledku jako dívky, které svůj zájem o technologie hodnotí negativněji.25 Pro bližší informace o využívání ICT v jednotlivých předmětech viz kapitola 5.