23 GRAF 4.1 DOSAŽENÝ VÝSLEDEK V TESTU ŽÁKŮ, JEJICHŽ RODIČE MAJÍ NÍZKÝ, STŘEDNÍ A VYSOKÝ STATUS POVOLÁNÍ 300 350 400 450 500 550 Česká republika Ontario (Kanada)Korejská republika Polsko Austrálie Norsko NF & LB (Kanada)Německo Slovensko Chorvatsko Ruská federace Slovinsko Litva Chile Turecko Thajsko Vysoký Střední Nízký 600 Graf 4.1 znázorňuje pro každou zemi průměrný výsledek v testu, kterého dosáhli žáci, jejichž rodiče zaujímají nízký, střední a vysoký status povolání. V České republice dosáhli žáci s nízkým statusem povolání rodičů nadprůměrného výsledku 533 bodů, žáci se středním statusem výsledku 560 bodů a žáci s vysokým statusem povolání rodičů 582 bodů. Žákovský dotazník ICILS zjišťoval dále informace o nejvyšším dosaženém vzdělání rodičů, které bylo zpracováno na základě mezinárodní klasifikace ISCED20. Stejně jako v případě statusu povolání i v případě dosaženého vzdělání byla do analýzy zahrnuta pro každého žáka vyšší z hodnot ISCED matky a otce. Ve všech zúčastněných zemích se potvrdilo, že vyšší dosažené vzdělání rodičů souvisí s lepšími výsledky žáka v testu – s každým přibývajícím rokem vzdělání roste výsledek v testu průměrně o 8 bodů, přičemž nejvyšší je tento nárůst v Polsku (12 bodů), Litvě (11 bodů) a na Slovensku (10 bodů). V České republice se s každým rokem vzdělání rodičů zvyšuje úspěšnost v testu o 7 bodů. Podíl vysvětleného rozptylu ve výsledcích dosahuje v České republice 3 % a patří tak ve srovnání s ostatními zeměmi k nižším (mezinárodní průměr činí 6 %). Domácí technologické zázemí žáků bylo sledováno pomocí dvou indikátorů – prvním z nich byl počet počítačů, který je využíván v domácnosti žáka (zahrnuje jednak stolní počítače a dále počítače přenosné, jako je notebook, netbook, tablet apod.), druhým pak dostupné internetové připojení. Získané údaje byly navíc doplněny informací o počtu knih v domácnosti, neboť v mezinárodních šetřeních byla opakovaně prokázána souvislost mezi touto proměnnou a úspěšností žáků v testované oblasti.20 International Standard Classification of Education