36 Individuální procesy K procesům na individuální úrovni řadíme postojové a behaviorální charakteristiky. Za faktor, který má klíčový vliv na proces učení, je často považována sebedůvěra ve vlastní schopnosti používat ICT (Moos a Azevedo, 2009), která bude mít pravděpodobně oboustranné vazby s dosaženou úrovní počítačové a informační gramotnosti i s četností používání ICT. Základem několika mezinárodních studií zabývajících se sebedůvěrou žáků při používání ICT bylo sebeposuzování (např. OECD, 2005). V těchto výzkumech měli žáci zhodnotit, jak si jsou jisti při provádění rutinních úkolů, při používání internetu a při provádění složitějších úkolů. Mezi zeměmi i mezi žáky byly zjištěny různě silné souvislosti mezi sebejistotou a zkušenostmi s používáním ICT. Chlapci obecně vyjadřovali vyšší míru sebejistoty než dívky. V návaznosti na tato zjištění bylo rozhodnuto, že v šetření ICILS jsou do dotazníku pro žáky zařazeny otázky, v nichž žáci posuzují svoji schopnost zacházet s počítači. Osvojování vědomostí a dovedností v určité oblasti vzdělávání může podpořit zájem o tuto oblast (Pekrun et al., 2002). Dede et al. (2005) ve své analýze vzdělávacího projektu, který využíval grafické virtuální prostředí, zjistili vysoký zájem žáků i učitelů, zlepšení docházky, pokles vyrušování při výuce a zajímavé výsledky o tom, kterým žákům se lépe daří v různých podmínkách výuky. V šetření ICILS jsou žáci dotazováni, zda je baví provádět různé úkoly pomocí počítače a informačních technologií. Mimoto jsou zjišťovány postoje žáků k odpovědnému používání ICT, které lze vnímat jako žádoucí výsledek počítačového a informačního vzdělávání. Behaviorální charakteristiky se týkají skutečného používání ICT k různým účelům. Lze předpokládat, že časté a různorodé používání digitálních technologií napomáhá rozvoji příslušných vědomostí a dovedností. Žáci jsou proto dotazováni na četnost využívání různých informačních a komunikačních aplikací, využívání internetu k sociální komunikaci a využívání ICT pro zábavu.