19 určit a vysvětlit vlastnosti počítačově zprostředkovaných informací, které snižují jejich důvěryhodnost (např. přehánění nebo nepodložená tvrzení), poznat, že za zveřejněním informace se může skrývat nepřiznaný záměr, navrhnout strategie umožňující ověřit věrohodnost informací (např. jejich ověření z několika zdrojů). Aspekt 1.3 – Zacházení s informacemi Tento aspekt se týká schopnosti jedinců zpracovávat počítačem zprostředkované informace. Patří sem zejména schopnost vytvořit nebo upravit klasifikační struktury, které umožní uspořádat a uložit informace tak, aby je bylo možné efektivně používat. Na rozdíl od postupů spadajících do aspektu 1.1 (používání počítačů) zahrnují vědomosti a dovednosti zařazené do tohoto aspektu rozhodování o různých způsobech používání informací a nikoli pouze schopnost pracovat s počítačovými programy či aplikacemi. Od aspektu 1.2 (získávání a posuzování informací) se zacházení s informacemi liší v tom, že zpracování informací probíhá v prostředí, v němž má uživatel určitou míru kontroly nad jejich uspořádáním. Například vyhledání souboru v definované adresářové struktuře spadá spíše do zacházení s informacemi než do získávání a posuzování informací, protože uživatel pracuje se známými vlastnostmi uzavřeného systému souborů. Naopak při vyhledávání informací na internetu nezná strukturu prohledávaného systému a musí určit vlastnosti požadovaného informačního produktu, podle kterých by ho mohl v neznámé struktuře najít. Tento aspekt počítačové a informační gramotnosti může být hodnocen například následujícími úlohami: vytvořit adresářovou strukturu podle zadaných parametrů, řadit nebo filtrovat informace v internetové databázi, určit nejefektivnější uspořádání dat v jednoduché databázi, které bude nejlépe vyhovovat danému účelu. Oblast 2 – Vytváření a sdílení informací Počítače mohou být využívány nejen k práci s informacemi, které jsou dílem jiných lidí, ale také jako produktivní nástroje umožňující vytváření informací a vzájemnou