7 by k jejímu rozvoji mohlo a mělo přispět školní vzdělávání. Snahou šetření ICILS je obohatit probíhající diskusi o empirické poznatky získané systematickým zkoumáním počítačové a informační gramotnosti mladých lidí a způsobů jejího rozvíjení. Základem každého mezinárodního výzkumu je ucelený koncepční rámec, který vymezí sledovanou problematiku. Koncepční rámec popsaný v této publikaci může kromě poskytnutí teoretického základu pro šetření ICILS také přispět k vyjasnění obsahu počítačového a informačního vzdělávání, jež v mezinárodním měřítku nabývá stále většího významu. 1.3 Vztah počítačové a informační gramotnosti k jiným oblastem vzdělávání Počítačová a informační gramotnost se v určitém smyslu podobá čtenářské gramotnosti, neboť je současně cílem i prostředkem školního vzdělávání. Ve škole se mladí lidé mohou učit pracovat s informačními a komunikačními technologiemi, ale také mohou tyto technologie využívat ke svému vzdělávání v jiných předmětech. Používání informačních a komunikačních technologií k rozvoji specifických dovedností práce s počítačem v samostatném předmětu (např. informatice) i k oborově založenému či mezioborovému vzdělávání, v němž jsou digitální technologie prostředkem k osvojování jiných znalostí a dovedností, postupně vykrystalizovalo ve dva přístupy k hodnocení počítačových dovedností. První z nich hodnotí, jak žáci používají počítač v úkolech vázaných na určitý předmět či obor vzdělávání, například při čtení textů na internetu nebo při řešení matematických či přírodovědných úloh na počítači. V tomto přístupu jsou dovednosti práce s počítačem propojeny s oborovými znalostmi a dovednostmi. Druhý přístup, v němž se hodnotí schopnost pracovat s počítačem jako svébytná oblast vzdělávání, pohlíží na počítačové kompetence jako na soubor znalostí a dovedností, které přímo nesouvisejí s jinými vzdělávacími obory a mohou být uplatňovány v jakékoli situaci. Šetření ICILS, jehož cílem je porovnat výsledky počítačového a informačního vzdělávání v různých zemích, se přiklání k druhému přístupu. Odráží rostoucí zájem o hodnocení počítačových kompetencí (Erstad, 2006; 2010) a shoduje se i se zaměřením jiných studií v oblasti ICT, například s výzkumem „Hodnocení a výuka dovedností pro 21. století“ (Griffin, McGaw a Care, 2012).