229/250 z daného ročníku, nebo při výběrovém šetření, kdy je testován reprezentativní výběr žáků daného ročníku. V situaci, kdy by se testování účastnily školy na základě dobrovolnosti, jako je tomu například v testováních Scio či Kalibro, pro nás srovnání s průměrem představuje ještě problematičtější informaci, neboť nevíme, jaké školy se do testování zapojily. Pokud by byly v souboru zvýšenou měrou zastoupeny například školy s žáky s nepříznivým rodinným zázemím, bylo by pro nás srovnání příznivější než v případě reprezentativní informace na národní úrovni. Kdyby se naopak zvýšenou měrou zapojily školy s žáky ze vzdělaných a dobře zajištěných rodin, mohlo by pro nás srovnání vyznít naopak nepříznivěji, než odpovídá realitě. 6.1.3 Rozdíly ve výsledcích na prvním a druhém stupni Zatímco žáci 5. ročníku byli v národním srovnání relativně úspěšní, žáci 9. ročníku se nacházejí v národním srovnání ve všech sledovaných předmětech pod průměrem. To by mohlo indikovat relativně slabší úroveň výuky na 2. stupni, ale velmi pravděpodobně bude důvodem odchod velkého množství nadaných žáků do víceletých gymnázií. Pro tuto alternativu svědčí též snížení počtu tříd ze tří na jednu. V matematice a v anglickém jazyce je podprůměrný výsledek zřejmý z úvodního koláčového diagramu (viz níže). V českém jazyce spadají žáci 9. tříd naší školy do nejpočetnější skupiny úspěšnosti a z úvodního grafu není úplně zřejmé, kde se v této skupině jejich výsledek nachází. Z porovnání jednotlivých tříd (viz níže) je nicméně podprůměrný výsledek zřejmý. Detailní pohled na výsledky jednotlivých tříd také ukazuje dílčí silné a slabé stránky v jednotlivých předmětech na 1. a 2. stupni. Z něj zjišťujeme, že slovní úlohy zůstávají tradičně silnou stránkou výuky matematiky, relativně nejslabší pak jsou výkony žáků v oblasti počítání s čísly. V českém jazyce byla nejslabším článkem větná skladba. V angličtině byla nejsilnější gramatika a nejslabší poslech. Příklad 6.6 Souhrnné výsledky školy