222/250 víme, že výsledky vzdělávání silně souvisejí s rodinným zázemím. Žáci ze vzdělaných a dobře ekonomicky zajištěných rodin dosahují zpravidla lepších výsledků než žáci s méně příznivým rodinným zázemím. Školy nacházející se v oblastech s nízkou vzdělaností a vysokou nezaměstnaností dosahují tedy horších výsledků než školy v bohatých a vzdělaných lokalitách, a to i tehdy, když učitelé a ředitelé odvádějí výbornou práci. Dále víme, že se výsledky žáků liší podle velikosti sídla, ve kterém se škola nachází. Žáci z větších měst dosahují zpravidla lepších výsledků než žáci z malých obcí. Školy mají různý podíl žáků-cizinců, žáků se sociálním a kulturním znevýhodněním, některé si své žáky vybírají podle schopností. NIQES neposkytuje výsledky v členění podle velikosti sídla, podle velikosti školy ani podle složení žáků, tedy neumožňuje porovnání podobných škol. Každá škola ovšem má určitou představu o tom, v jakých podmínkách v celorepublikovém srovnání pracuje, tedy jaké je složení jejích žáků z hlediska rodinného zázemí, jak podnětné je prostředí, ve kterém děti tráví mimoškolní čas, a podobně. Může tedy z celorepublikového srovnání usuzovat na to, zda výsledky odpovídají očekáváním. Například škola ve velkém městě, která se nachází v lokalitě, kde žijí vzdělané a dobře situované rodiny, určitě bude aspirovat na to, aby se její žáci svými výsledky umístili například mezi nejlepší pětinou škol. Pro školu, která se nachází v oblasti s vysokou nezaměstnaností, a navštěvují ji děti rodičů s nízkým vzděláním, může být úspěch, umístí-li se ve druhé čtvrtině. Tedy zatímco externí posuzovatel nemůže na základě celkového výsledku v národním srovnání o práci školy vyvozovat žádné závěry, škola sama by toho měla být schopna. Kritická reflexe podmínek, ve kterých škola pracuje, posouzení podmínek a složení žáků, by měly představovat užitečnou rozvahu při stanovování realistických a zároveň dostatečně ambiciózních očekávání. Následující výňatek ze školní zprávy udává celkovou úspěšnost žáků 5. ročníku v matematice.98 Úspěšnost činí 67 %. Koláčový diagram ukazuje rozložení průměrného výsledku žáků v 5 pásmech rozdělených po 20 % podle úspěšnosti. Průměrný výsledek školy se nachází v pásmu 61–80 %, kde se umístilo zhruba 25 % testovaných žáků. Celkem 1 % žáků zároveň dosáhlo výsledku vyššího. Škola tedy vidí, že její žáci 5. ročníku se svými průměrnými výsledky zařadili mezi 26 % nejúspěšnějších žáků. Jak bylo uvedeno výše, rozhodnutí, zda je tento výsledek možno považovat za uspokojivý, by škola měla založit na posouzení podmínek, ve kterých pracuje. 98 Výsledek se týká první úrovně. Podrobněji se jednotlivým úrovním věnujeme v oddílu 6.1.2.