218/250 kvality je platná pro všechny typy škol, umožňuje to zohlednit celou řadu specifik, která vzdělávání na jednotlivých stupních má. 5.3.2 Formativní potenciál nových inspekčních nástrojů Základními prostředky pro dosažení formativního efektu vytvářených evaluačních nástrojů jsou jednak detailní a srozumitelné popisy žádoucích cílových hodnot (stavů) a nárysy (návrhy) cest, kterými lze k žádoucímu cílovému stavu dojít. Třebaže cílem projektu nebylo stanovit konkrétní podobu vzdělávání shodnou pro každou jednotlivou školu, pro všechny školy nástroje popisují shodný cíl, avšak volba konkrétní cesty k němu zůstává v rukou školy. Skutečnost, že pouze dílčí pozornost je věnována sumativnímu hodnocení procesu vzdělávání a dosažené úrovně či výsledků, má za cíl podnítit snahu každého relevantního aktéra vzdělávání, počínaje zřizovatelem přes ředitele a učitele až k žákům a rodičům, o posun kvality v té oblasti, která se jej týká, a v té míře, jíž může dosáhnout. Nově vytvářené nástroje znamenají jednoznačný posun od prosté identifikace lepších a horších škol (žáků) k diagnostice slabých a silných stránek a na ní založenému úsilí směřujícímu ke kvalitativnímu posunu každého jednotlivého žáka a každé jednotlivé školy. Provázání nástrojů s navazující metodickou pomocí toto úsilí jen umocňuje a vytváří lepší předpoklady pro zdárné dosažení cíle. 5.3.3 Výstupy jednotlivých inspekčních nástrojů Následující část ilustruje přístup a principy, na nichž je založena formulace základního nově vytvářeného nástroje – popisu kriteriálního rámce pro sledování a hodnocení kvality ve vzdělávání (model ). Základní rozdělení definuje sedm oblastí zahrnujících veškerou podstatnou činnost škol: • koncepce, vize, rámec školy • pedagogické řízení školy • pedagogický sbor • průběh vyučování • výsledky vyučování • podpora rovných příležitostí • podmínky, kontextová data Uvedených sedm oblastí je shodných pro všechny typy a stupně škol, ale již se liší váha, kterou se na celkové kvalitě školy podílejí (ať už objektivně, nebo subjektivně z pohledu klientů – žáků a jejich rodičů). Poslední oblast (podmínky, kontextová data) není míněna jako sumativní posouzení podmínek, v nichž škola pracuje, ale jako souhrn a posouzení míry, kterou se specifické podmínky školy promítají do možnosti (obtížnosti) dosáhnout požadované kvality v každé z předchozích oblastí. Každá z oblastí je dále rozpracována do několika (5 až 10) podrobnějších, zejména popisných kritérií. Následující ukázka uvádí příklad dvou kritérií pro oblast :