187/250 Výsledky se mohou lišit právě v závislosti na tom, jak jsou položky v testu uspořádány a zda se jedná o test, kde rychlost řešení je součástí ověřované dovednosti. Pokud je rychlost řešení důležitá a slabší žáci nestíhají vyřešit poslední položky v testu, je vhodnější volit postup dělení na liché a sudé položky. Podobně je tento postup vhodnější, pokud jsou položky v testu členěny do určitých obsahových bloků. Rozdělení na liché a sudé položky s větší pravděpodobností zajistí obsahovou srovnatelnost obou polovin, a tedy vhodnější reprezentaci dovednosti, na kterou se zaměřuje celý test. Spearman-Brownův vzorec určuje vztah mezi reliabilitou testu n-krát prodlouženého a reliabilitou původního testu . Vzorec platí za předpokladu, že test je prodloužen srovnatelně kvalitními úlohami (ve smyslu korelace s celkovým výsledkem testu, viz oddíl 4.5.2), jako jsou původní úlohy v testu. ( = × ( 1 + −1 × ( Průběh závislosti reliability na počtu úloh podle tohoto vzorce je uveden v příkladu 4.62. Tento vzorec je přímo aplikovatelný i pro případy zkracování testu, tedy nemusí být nutně větší než 1, např. pokud by měl být test zkrácen o 1/3, dosadilo by se za 2/3. Při výpočtu reliability metodou půlení je = 2, je reliabilita uvažované poloviny testu, označme ji (-. a je požadovaná reliabilita celého testu. Při této aplikaci má vzorec tvar (# )*+) )!*=2 × ( & 1 +( & Příklad 4.62 Závislost reliability na počtu úloh v testu 0,60 0,65 0,70 0,75 0,80 0,85 0,90 0,95 1,00 10 20 30 40 50 60 70 80 Test obsahoval 61 úloh, vnitřní konsistence celého testu byla 0,943. počet úloh v testu reliabilita