184/250 musí rozumět tomu, kdy a za jakých podmínek se test používá, jaký charakter mají pomocí něj získané výsledky, a musí je umět přetlumočit do řeči těch, komu je interpretace určena. Podobně „důkazy“91 zde nemají charakter původního a z matematiky převzatého významu jako logicky čistého a nezpochybnitelného postupu odůvodnění. Takovéto pojetí by totiž nedovolovalo adjektiva jako „kvalitní“ či „přesvědčivý“, jaké se ve spojení s nimi ve objevují. „Důkazy“ jsou zde spíše různé postupy ústící v argumentaci pro použití testů v té či oné oblasti za těch či oněch podmínek s nabízenou variabilitou interpretací výsledků. Důkaz tedy má svého čtenáře a nárokuje si jeho porozumění. Tím čtenářem je uživatel testu a je na něm, aby posoudil, zda jsou „důkazy“ validity pro jeho konkrétní případ k interpretaci dostatečně přesvědčivé a nápomocné. Současné navrhují členění zdrojů důkazů validity založených na analýzách: • obsahu (dříve obsahová v.) • postupů odpovídání na testové položky (analýza procesu měření) • vnitřní struktury testu • vztahu k jiným proměnným (dříve kriteriální v.) • důsledků testování92 (např. zahrnutí informací o prospěšnosti měření a o oprávněnosti rozhodnutí na základě měření učiněných) 4.6.2 Reliabilita a chyba měření Reliabilita přímo souvisí s chybou měření. Čím má test vyšší reliabilitu, tím měří přesněji. Existují určité statistické metody odhadu reliability závislé na způsobu shromáždění dat o testu (viz níže). Pokud se tedy podaří na základě empirických dat odhadnout reliabilitu testu, lze z ní přímo určit chybu měření. Chybou měření se myslí nepřesnost, s jakou je určen výsledek žáka v určitém testu, jak moc se může lišit jeho testový výsledek od jeho skutečné dovednosti, kterou má test měřit. Následující podrobné vysvětlení se opírá o tzv. klasickou teorii testů. Zmínka o modernějších teoriích testování je uvedena v závěru tohoto oddílu. K vysvětlení potřebujeme zavést některé pojmy: • pravé skóre • naměřené skóre • chyba měření Pravé skóre je hypotetická hodnota vlastnosti, kterou chceme zjišťovat a kterou má žák v čase testování. Tato hypotetická hodnota je myšlena v měřítku, které platí pro použitý test. Pokud by test měřil absolutně přesně, bylo by toto pravé skóre právě výsledek žáka v testu. Naměřené skóre je výsledek žáka v testu. Chyba měření je rozdíl mezi skutečnou hodnotou vlastnosti (pravé skóre) a výsledkem v testu. Matematicky lze zapsat takto: !=\"+#, kde je naměřené skóre, pravé skóre a chyba měření. 91 Možná by bylo vhodnější překládat „doklady“ validity (takto výjimečně ve přeloženo na s. 24). 92 Konstruktová validita je zde zahrnuta v různých zdrojích důkazů a její pojetí v novém významu validity je shledáno jako nadbytečné.