183/250 Příklad 4.61 Predikční validita přijímacích zkoušek na Matematicko-fyzikální fakultu UK V Praze v roce 1999 Uvažovány byly následující možnosti stanovení predikční validity na základě regresní analýzy: Podle charakteru kritéria (v regresi vysvětlované proměnné) byly rozlišeny dvě extrémní situace: • modely, kdy závisle proměnná je spojitá, se zabývá klasická lineární či nelineární regrese, • dvouhodnotovou (zpravidla nula-jedničkovou) vysvětlovanou veličinou se zabývá logistická regrese. Podle počtu vysvětlujících veličin (nezávisle proměnných, prediktorů) se pak rozlišuje: • regrese jednoduchá s jedním regresorem, • regrese mnohonásobná s několika regresory. Do výpočtů byla zahrnuta na straně závisle proměnných dvě kritéria: • spojité: průměrný prospěch z klíčových zkoušek studia za první dva roky, • dvouhodnotové: zda student ukončil druhý rok studia na VŠ v prvním možném termínu. Uvažovány byly tyto prediktory: • celkový počet bodů z přijímacích zkoušek, • průměrný prospěch v předposledním ročníku SŠ, • druh střední školy. Současné pojetí validity Vycházíme zde ze , které byly zmíněny již v kapitole 3. Je zde významný posun v pojetí validity oproti z roku 1974, kdy byla validita členěna na druhy (obsahová, kriteriální, konstruktová). z roku 1985 již neobsahovaly druhy validity, ale typy důkazů validity. V současných se hovoří o možných „zdrojích důkazů validity“, jejichž členění odpovídá dřívějšímu pojetí „druhů validity“ a později „typům důkazů validity“. Validita je zde definována jako míra, ve které empirické důkazy a teorie podporují interpretaci testových skóre při doporučeném způsobu užívání testu. Validita je proto nejdůležitějším hlediskem při tvorbě a hodnocení testu. Provést validizaci znamená shromáždit výzkumné nálezy a získat tak přesvědčivé vědecké důkazy pro navrhovaný způsob interpretace testových skóre získaných při jejich administraci. Navrhovanou interpretací je myšlen konstrukt nebo koncept, který má test měřit. Je zde patrný posun od validity jako vlastnosti testu k validitě jako charakteristice interpretace. Příklon k interpretaci naznačuje vliv hermeneutické tradice v oblasti původně ryze pozitivistické. Přesto jsou zde pozitivistické kořeny stále ještě silně znát ve víře „ve shromáždění vědeckých důkazů“, i když je k nim přidáno adjektivum „přesvědčivé“, tedy zřetel na konečnou důvěru v důkazy toho, kdo interpretaci provádí. Za validitu je pak odpovědný nejenom autor testu, ale i ten, kdo ho používá a interpretuje výsledky v konkrétním případě. Uživatel testu tedy