171/250 Příklad 4.50 Porovnání hodnot koeficientů RIT a RIR s koeficienty ULI 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 U1 U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8 U9 U10 U11 U12 U13 U14 U15 U16 U17 U18 U19 U20 U21 U22 U23 číslo úlohy Porovnání koeficientů citlivosti, ČJ -var A, devítky 2007 ULI (1/2)ULI (1/10)RIT RIR alfa, když vynechána Z grafu v příkladu 4.50 je patrné, že RIT je vždy větší než RIR, zpravidla jsou tyto koeficienty menší než ULI 1/2 a pohybují se zhruba na úrovni ULI 1/10. Pro RIR i RIT platí stejně jako pro ULI, že se teoreticky pohybují v intervalu 〈−1;1〉, prakticky 〈0;1〉. Vyšší hodnota koeficientů znamená vyšší citlivost úlohy. V grafu je vyznačen i další koeficient, tzv. Cronbachovo alfa, který vypovídá o citlivosti testu při vynechání dané úlohy. Změna vnitřní konzistence testu po vynechání úlohy Při spočítání Cronbachova alfa (viz oddíl 4.6.2) s vynecháním dané úlohy mohou v zásadě nastat 2 případy: Vnitřní konzistence klesne nebo vzroste (případně zůstane shodná na určité úrovni zaokrouhlení). Pokud je úloha citlivá, a přispívá tedy k vnitřní konzistenci testu, Cronbachovo alfa jejím vynecháním klesne. U úloh necitlivých nebo málo citlivých může při jejich vynechání Cronbachovo alfa i vzrůst. V tomto případě je tedy interpretace hodnot obrácená, čím nižší je hodnota Cronbachova alfa při vynechání dané úlohy, tím je úloha citlivější. Vztah mezi obtížností a citlivostí úlohy Platí, že čím je obtížnost úlohy menší nebo větší, tím je potenciál úlohy dosáhnout vyšší hodnotu koeficientu citlivosti menší. Nejvyšších hodnot koeficientu citlivosti mohou