138/250 V testech NIQES bylo každé přiřazení hodnoceno jako samostatná úloha, za něž žák obdržel jeden bod, pokud k dané kategorii přiřadil všechny správné odpovědi. U úloh uspořádávacích může variant hodnocení existovat ještě více. Např. uspořádání některých dvojic je důležitější než jiných apod. Možnost odečítání bodů za chybnou odpověď V některých přístupech k testování se používá takové hodnocení úloh, kdy za chybnou odpověď se určité body nebo část bodů odečítají. Pouze za absenci odpovědi je přiděleno 0 bodů. Tímto způsobem se vytváří tlak na žáky, aby odpovídali jen na takové otázky, kde jsou si relativně jisti odpovědí. Někdy (uplatňuje u nás Scio) se odečítá za chybnou odpověď část bodů odpovídající pravděpodobnosti uhodnutí správného řešení. U otevřených úloh by se neodečítaly žádné body, u dichotomických úloh by se odečetl 1 bod, u úloh s výběrem odpovědi ze čtyř variant by se odečetla 1/3 bodu, u úloh s výběrem odpovědi z variant by se odečetlo bodu. Efekt je takový, že když by žák vyplnil test čistě náhodně, s největší pravděpodobností by získal 0 bodů. Odstínění efektu hádání se dá dosáhnout způsobem hodnocení celého testu např. plošnou normalizací (viz oddíl 4.8.2). Pokud obsahuje test úlohy pouze stejného typu, dal by se použít i vzorec pro tzv. korekci na hádání (viz příklad 4.32). Příklad 4.32 Vzorec pro korekci na hádání Vzorec stojí na předpokladu, že žák buď jistě zná odpověď, nebo zcela náhodně hádá z nabídnutých alternativ. Označme celkový počet položek v testu, počet položek, u kterých žák zná odpověď. je počet položek, u nichž žák hádá. „Správná“ úspěšnost žáka v testu by tedy měla být , za předpokladu shodného bodování všech úloh. Ale díky jeho typování u položek s největší pravděpodobností dosáhl výsledku , kde pro platí = + − ⁄ × ⁄ , kde je počet alternativ. Odtud plyne = × − ⁄ − Vzhledem k výše řečenému však tyto postupy vedou k větší nejasnosti a nesrozumitelnosti hodnocení pro hodnocené žáky a jejich učitele. Výhody mají naopak pro uživatele výsledků, zejména u srovnávacích testů (např. pro navazující stupně škol v případě přijímacích zkoušek). Při použití svazku dichotomických úloh se někdy určitá korekce na hádání provede přímo u tohoto svazku. Tento způsob např. používá u svých testů CERMAT. Postup spočívá v tom, že svazek dichotomických úloh je tvořen výroky vztahujícími se ke stejnému výchozímu textu. Může se jednat např. o čtyři výroky a úkolem žáka je rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti (viz příklad 4.24).