135/250 Příklad 4.31 Uspořádávací úloha s šesti prvky Lze doporučit, aby prvky pro uspořádání byly minimálně tři a maximálně šest. Při vyšším počtu prvků při nejjednodušším systému hodnocení (1 bod za správné uspořádání a 0 bodů za jakoukoliv chybu v uspořádání) by se patrně do správného řešení promítala více nejen ověřovaná dovednost žáka, ale i jeho pozornost a systematičnost při záznamu pořadí variant. Z hlediska tvořivého přístupu k testům lze uvažovat nad kombinací různých typů úloh a způsobů jejich hodnocení. Takový přístup je však prakticky méně vhodný, nežádoucím způsobem ztěžuje test, zhoršuje interpretační možnosti výsledků, ztěžuje formální tvorbu testu a zpracování výsledků. Při praktickém použití je vhodné používat co nejméně typů (nebo podtypů) úloh. Důvod je ten, že žákovo řešení by mělo být ovlivněno především ověřovanými znalostmi a dovednostmi, a nikoliv schopností vypořádat se s odlišnými pokyny pro řešení a záznamy odpovědí u jednotlivých úloh. Jinými slovy, způsoby záznamu správných odpovědí by měly být pro žáka při řešení testu samozřejmostí, tedy známým prostředím, které nebude ještě zvyšovat žákovu zátěž při vlastním řešení úloh.