112/250 Např. Přirozená čísla jsou specifikována osmi body, jako: • vyjadřování přirozených čísel pomocí slov, diagramů nebo symbolů • odhadování výsledků výpočtů pomocí zaokrouhlování […] Ke správnému zodpovězení testových otázek potřebují žáci nejen ovládat matematické učivo, které je předmětem výzkumu, ale také uplatnit různé kognitivní dovednosti. Ve výzkumu TIMSS jsou dovednosti rozděleny do tří oblastí a je věnována velká pozornost tomu, aby pokrývaly dostatečný rozsah napříč oblastmi učiva. První oblast, , zahrnuje znalost důležitých faktů, postupů a pojmů. Druhá oblast, , se soustředí na schopnost žáků aplikovat příslušné znalosti a pojmy při řešení úloh a zodpovídání otázek. Třetí oblast, , přesahuje řešení rutinních úloh a týká se neznámých situací, složitých kontextů a úloh, jejichž řešení vyžaduje více kroků. Specifikace operační oblasti dovedností je postupně specifikována do úrovní podobně jako obsahová oblast. První dělení je na tři oblasti dovedností: • prokazování znalostí • používání znalostí • uvažování Např. Prokazování znalostí je dále upřesněno pomocí šesti dovedností jako: 1. Vybavování • vybavování definic, terminologie, vlastností čísel, geometrických vlastností a způsobů zápisu (např. = , + + = 3 ) 2. Rozpoznávání • rozpoznávání matematických objektů, tvarů, čísel a výrazů • rozpoznávání matematicky ekvivalentních entit (např. ekvivalentních zlomků, desetinných čísel a procent nebo různě orientovaných geometrických útvarů) 4.1.3 Specifikační tabulka Specifikační tabulka udává procentuální skladbu úloh v testu podle definovaných parametrů. Definovanými parametry jsou zpravidla struktura obsahového zaměření, která vychází z konceptuálního rámce. Na základě toho je obhajována a kontrolována obsahová validita testu (viz podkapitola 4.6)76. Dalšími parametry může být skladba úloh z hlediska jejich obtížnosti, nároků na kognitivní dovednosti při řešení úloh nebo typy úloh (např. skladba poměru otevřených a uzavřených položek, skladba úloh s poslechem a bez poslechu u zkoušek z cizího jazyka). Procentuální skladba bývá definována nejčastěji v bodech (viz příklad 4.7, PISA 2012), někdy v počtech úloh (což je při shodném bodování všech úloh to samé), někdy v odhadovaných časových nárocích na řešení (viz příklad 4.6, TIMSS 2007). 76 Řešeny jsou v zásadě dvě otázky posuzování obsahové validity: 1) zda daná (a každá) úloha testu je z hlediska navržené specifikace správně zařazena (do toho zapadá i to, zda je obsahově i konstrukčně v pořádku); 2) pokud na první otázku existuje pozitivní odpověď, tak zda procentuální skladba úloh odpovídá definované specifikaci ve specifikační tabulce.