66/250 a hodnocena škola. Objevovaly se i úvahy, že by tyto výsledky mohly mít dopad na finanční odměňování škol. K tomu říkají Standardy např. následující: Standard 13.2 Je-li test ve školním prostředí navržen nebo používán pro více účelů, je třeba předložit důkazy o odborné úrovni testu pro každý z těchto účelů. Komentář: V pedagogickém testování se stalo běžnou praxí používat jeden test pro více účelů (např. pro monitorování výkonu jednotlivých žáků, získání údajů potřebných pro plánování výuky pro jednotlivé žáky nebo skupiny žáků, hodnocení škol nebo školních obvodů). Žádný test neslouží stejně dobře všem účelům. Rozhodnutí provedená při vývoji a hodnocení testu, která zvyšují jeho validitu pro určitý účel, mohou snížit validitu pro ostatní účely. Různé účely také vyžadují poněkud odlišné technické údaje a příslušné doklady o odborné kvalitě testu by měly být předloženy autorem testu pro každý navržený účel. Pokud chce uživatel testu použít test pro účel nepodporovaný dostupnými údaji, je povinností uživatele předložit nezbytné doplňující důkazy. Standard 15.11 Jsou-li výsledky testování zveřejněny nebo poskytnuty politikům, osoby odpovědné za toto zveřejnění by měly podat a objasnit doplňující údaje, které sníží možnost chybné interpretace výsledků. Komentář: Měl by být popsán kontext a omezení šetření, pozornost by měla být věnována především metodám, kterými byly získány kauzální závěry. Standardy pro pedagogické a psychologické testování definují nároky na autory a uživatele testu (a další osoby či instituce). Neslouží k rozdělení testů na standardizované a nestandardizované, ale zkoušky, které jsou veřejně chápány jako standardizované, by se měly nárokům, které Standardy vymezují, co nejvíce blížit. Standardizace je tedy proces, jehož výsledkem mají být informace o zkoušce takového charakteru, které uživatelům umožní nejlepší možné využívání testu v rámci jeho administrace i interpretace výsledků. Zodpovědnost za to nesou jak autoři zkoušky, tak ti, kteří ji v praxi používají. V případě psychologických testů je pochopitelné, že k nim mohou mít přístup jen osoby se speciálním psychologickým vzděláním. V případě testů v oblasti vzdělávání taková striktní pravidla nastavena nejsou. O to více by měl být kladen důraz na vzdělávání těch, kteří zkoušky tvoří a následně zacházejí s výsledky, učiteli a řediteli počínaje a politiky konče. 3.1.4 Standardizovaná zkouška a standardizovaný test V českém prostředí se test většinou chápe jako písemná standardizovaná zkouška převážně s uzavřenými úlohami, kdy žák volí správné řešení z uvedené nabídky. Tedy slovo standardizovaný je ve spojení s testem vlastně nadbytečné. Nově se vedle písemné formy začíná uplatňovat i forma elektronická (např. v projektu NIQES).