43/250 Příklad 2.7 Ukázka kombinace slovního hodnocení a známky z australské školy v předmětu technologie (Forster, & Masters, 1996) TECHNOLOGIE: Jméno: WAYNE SMITH Datum Třída 8 Vědomosti a dovednosti Indikátory výkonu Úrovně Wayne prokázal, že rozumí některým z dopadů technologií na životní prostředí. Wayne v tomto roce splnil konzistentně a spolehlivě řadu úkolů. Například: Návrh, výroba a posouzení: 5 Je schopen pracovat na společném úkolu sám i ve skupině. Použil sadu nářadí k tomu, aby zjistil, jak funguje západka. Této znalosti využil k sestrojení vrátku. Informace: 4 Objektivně posuzuje svoje návrhy, výrobky a výrobní procesy. Zkoumal, jak odlišné kultury vyrábějí a servírují svá jídla. Materiály: 5 Zlepšuje se jeho schopnost volit a používat techniky k řízení a měření výkonu různých systémů a sestavování těchto systémů z dílčích součástí. Testoval řadu textilií, aby zjistil, zda mohou být využity jako nepromokavá pokrývka stolu umístěného ve venkovním prostoru. Systémy: 4 Informace organizuje a prezentuje rozmanitými způsoby. S využitím vlastního pracovního postupu vyrobil sadu záložek do knih. Používá různé strategie k vytváření návrhů, zkoumání alternativ a vysvětlování svých myšlenek jiným. Demontoval budík a zaznamenal, jak funguje jeho elektrický obvod. Před celou třídou provedl demonstraci fungování svého vrátku. Další komentáře: Wayne prokázal porozumění řešení problémů založenému na postupu: návrh–výroba–posouzení. Nástroje a zařízení používá bezpečně a kompetentně. Potřebuje získat větší zkušenosti v používání specializovaných termínů, pravidel a symbolů. Chceme-li, aby měl žák z hodnocení prospěch, aby mu pomáhalo porozumět sám sobě a svému učení, je potřeba jeho práci a výkon vztahovat vždy k předem stanoveným kritériím. K tomu je nutné, aby učitel dokázal přesně a konkrétně popsat očekávanou kvalitu žákovy práce, která se musí vždy odvíjet od cílů učení. K popisu očekávaných výkonů stanovuje učitel kritéria, jimiž popisuje určité složky práce žáka a stanovuje ty její rysy, jež má žák v nějaké kvalitě projevit. K posouzení, do jaké míry se žákovi podařilo naplnit dané kritérium, slouží tzv. indikátory. Pro některá jednoduchá kritéria slouží jako indikátor prostá četnost výskytu (např. kritérium „naslouchal jsem druhým“ s indikátory „stále“, „často“, „někdy“, výjimečně“). Nejlépe je možné kritérií a indikátorů využít ve formě sad kritérií (v zahraničí známé jako tzv. rubrics). Kritéria a indikátory pomáhají žákovi dobře pochopit, co se od něj očekává, a mohou mu posloužit jako vodítko při jeho práci. Zároveň může průběžně sledovat a rozumět tomu, v čem jeho výkon dosahuje či nedosahuje požadovaných kvalit. Po mladší školní věk je vhodné používat spíše malý počet jednoduchých kritérií, s přibývajícím věkem žáků, kdy vzrůstá složitost a komplexnost úkolů i jejich schopnost chápat a sledovat současně více hledisek pro posuzování vlastní práce, pak kritérií a indikátorů samozřejmě přibývá. Učitel si musí v první řadě stanovit, čím vším se vyznačuje dobrý výkon v činnosti, kterou chce u žáka sledovat. Je možné, že takových rysů nalezne velmi mnoho, což mu umožní ujasnit si, co všechno daná dovednost znamená. Při práci s žáky však vybere jen některé z nich. Ty slouží jako aktuální cíle učení, na něž se chce v dané vyučovací jednotce soustředit. Tyto dílčí cíle jsou