5 ky a Podpora žáků (dětí, studentů) při vzdělávání (rovné příležitosti). Podrobné sledování míry inkluzi-vity ve školách spadá do posledně jmenované oblasti. Česká školní inspekce například zjišťuje, jestli škola vytváří každému dítěti, žá-kovi a studentovi rovné příležitosti a spravedlivé podmínky ke vzdě-lávání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, etnickou příslušnost, kulturu, rodný jazyk, náboženství, rodinné zázemí, ekonomický status nebo speciální vzdělávací potřeby. Dále Česká školní inspekce monitoruje heterogenitu tříd i existenci vněj-ší diferenciace. Sleduje také, jaký je přístup dětí, žáků a studentů ke školním a mimoškolním aktivitám, posuzuje míru cílených podpůr-ných opatření směřujících k těm, kdo vyžadují speciální péči, tedy jednak k dětem a žákům, kteří se-lhávají a v jistém pohledu zaostá-vají za ostatními, a jednak k dětem a žákům nadaným, kteří mají také speciální vzdělávací potřeby. České školy obstály V prvním pololetí letošního škol-ního roku Česká školní inspekce v rámci komplexní inspekční čin-nosti hodnotila 230 základních škol z pohledu společného vzdě-lávání. Získaná data potvrzují, že situace v českých školách je z po-hledu rovného přístupu ke vzdě-lávání a z pohledu spravedlivosti mnohem lepší, než jak by se moh-lo zdát z aktuální podoby debaty k problematice inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřeba-mi do běžných škol.Přes 90 % českých škol, které Česká školní inspekce navštívila, je z pohledu rovného přístupu ke vzdělávání na standardní úrovni a některé ze škol dosahují dokonce výborné úrovně. V navštívených hodinách byla žákům se speci-álními vzdělávacími potřebami poskytována účinná individuální podpora a v mnoha ohledech se jim učitelé věnovali v maximálně možné míře. Podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřeba-mi však byla poskytována i mimo samotnou výuku (doučování, kon-zultace, organizace volnočasových aktivit). Ve všech inspektovaných základních školách byly školní akce a volnočasové aktivity pří-stupné všem žákům. Ve většině škol byla jako efektivní hodnocena spolupráce s rodiči žáků se speci-álními vzdělávacími potřebami a s různými institucemi. Přibližně polovina inspektovaných základ-ních škol vytvářela pro žáky se spe-ciálními vzdělávacími potřebami individuální vzdělávací plán nebo individuální vzdělávací strategie.Důležitým ukazatelem spraved-livosti vzdělávání je také heteroge-nita (různorodost) tříd. Přibližně v 90 % škol byly všechny třídy he-terogenní, v 91,8 % základních škol nebyla zjištěna vnější diferenciace žáků (tj. rozdělování žáků do škol a do tříd podle jejich schopností). Prvek vnější diferenciace byl za-znamenána pouze u tříd se speci-fickým zaměřením (např. s rozšíře-nou výukou jazyků, matematické, sportovní), ve speciálních třídách (pro žáky se zdravotním postiže-ním) a ve třídách pro žáky vzdělá-vané dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělává-ní – přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postiže-ním.Srovnatelné výsledky integrova- ných žákůČeské školy vzdělávají integro-vané žáky s postižením stejně úspěšně jako žáky bez postižení. Dokládají to také výsledky testo-vání žáků realizovaného Českou školní inspekcí v roce 2013 (čes-ký jazyk, matematika, cizí jazyk) a výběrového zjišťování výsledků žákův roce 2015 (přírodovědný přehled, společenskovědní pře-hled). Žáci se sluchovým posti-žením integrovaní v běžných školách dosáhli srovnatelných výsledků jako žáci bez slucho-vého postižení (se zohledněním přizpůsobení v obsahu testů). V některých oblastech byli do-konce lepší. Při integraci v běž-ných školách se žáci se speciál-ními vzdělávacími potřebami neztratili. •••