409 Proveditelnost opatření a dopady do legislativy Varianta 2 - Činnosti spojené s procesem strategického plánování – tvorba a aktualizace strategických dokumentů s důrazem na kvalitu jednotlivých fází procesu strategického plánování - Primární důraz na kvalitu procesu strategického plánování v rámci koncepčních dokumentů nejvyšší hierarchické úrovně – Strategie rozvoje vzdělávání, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy - Náklady realizace spojené s procesem aktualizace strategických dokumentů Varianta 3 - Činnosti spojené s procesem strategického plánování – tvorba a aktualizace strategických dokumentů s důrazem na kvalitu jednotlivých fází procesu strategického plánování - Legislativní postup v souladu se specifikací v zákoně č. 561/2004 Sb. – školský zákon - Náklady realizace spojené s procesem aktualizace strategických dokumentů - Oproti variantě 2 navíc náklady spojené s vytvořením Národního programu vzdělávání Identifikace vazeb mezi výsledky vzdělávání a náklady jejich dosažení Varianta 2 a 3 - Varianty 2 a 3 umožňují posilovat vazby mezi výsledky vzdělávání a náklady jejich dosažení prostřednictvím formulace návrhové, implementační a monitorovací a hodnotící části procesu strategického plánování. Zvyšování provázanosti cílů umožňuje zároveň formulaci skladebných hodnotících indikátorů, a to ve vazbě na financování vzdělávání. Vazba „návrh cílů a opatření“ – „krytí realizace opatření rozpočtem“ – „hodnocení dosažení cílů a opatření prostřednictvím SMART indikátorů“ ukazuje na efektivitu cílů a opatření na různých úrovních hodnocení – např. systém, škola. Poznámka - V rámci cílů koncepčních dokumentů možnost deklarace světové excelence ve vzdělávání jako integrující vize prestiže vzdělávacího systému s napojením na výsledky v mezinárodních srovnávacích šetřeních Opatření 1.2: Dokončit vytvoření základního obsahového a výkonnostního rámce pro hodnocení vzdělávacích výsledků v podobě vzdělávacích standardů vázaných na rámcové vzdělávací programy Zdůvodnění opatření Závěry kapitol 1 a 2: - Kurikulární reforma v první dekádě 21. století v České republice v souladu s procesy posilování autonomie škol - Nedostatky související s málo precizní formulací cílů/standardů v českých rámcových vzdělávacích programech – chybějící referenční body hodnocení - Iniciace procesu tvorby vzdělávacích standardů ve vazbě na úpravy českých rámcových vzdělávacích programů - Potenciál vytvoření obsahového a výkonnostního rámce pro hodnocení kvality vzdělávání na bázi českých vzdělávacích standardů a nastavení systému využití podpůrných nástrojů - Vzdělávací standardy jako běžná součást kurikul hodnocených zemí - Zájem o formulaci náročných standardů vzhledem k více úrovním dosažených výsledků ve vzdělávání v některých úspěšných vzdělávacích systémech (např. Kanada – Ontario, Nový Zéland, Velká Británie - Anglie) - Definice žáků se specifickými vzdělávacími potřebami prostřednictvím nedosažení základní úrovně základních gramotností - Finsko Podoba opatření 1.2 je formulována ve třech variantách: - Nedokončení procesu vytváření vzdělávacích standardů (varianta 1) 409