400 • Externí testování a chování a rozhodování skupin účastníků ve vzdělávání Druhý okruh hodnocení se zaměřuje na tři dílčí otázky postojů ředitelů a učitelů dotazovaných škol týkajících se: - pozitivního vlivu státem organizovaného plošného testování na řízení výuky podle individuálních předpokladů žáků (viz otázka 10 dotazníků ředitelů i učitelů), - významu státem organizovaného plošného testování jako zdroje obav učitelů z negativního hodnocení (viz otázka 16 dotazníku pro ředitele a 15 dotazníku pro učitele), - vazby výsledků státem organizovaného plošného testování a tvorby speciálních strategií práce zaměřených na žáky s nejhoršími výsledky (viz otázka 20 dotazníku pro ředitele a 19 dotazníku pro učitele). Tabulky 3-10 a 3-11 poskytují výsledky hodnocení založeného na aplikaci Kruskal-Wallisova testu, když naznačují, v rámci kterých charakteristik škol lze sledovat statisticky významné rozdíly v odpovědích ředitelů a učitelů škol na jedno nebo pětiprocentní hladině významnosti. Hlavní závěry lze v tomto ohledu shrnout takto: - V rámci hodnocení pozitivního vlivu státem organizovaného plošného testování na řízení výuky podle individuálních předpokladů žáků se v odpovědích ředitelů jako statisticky významná diferencující charakteristika školy ukazuje pouze velikost školy a účast školy v mezinárodním šetření. Takto mají vyšší tendenci připouštět pozitivní vliv státem organizovaného plošného testování na řízení výuky podle individuálních předpokladů žáků ředitelé velkých škol a ředitelé škol, které se v nedávné minulosti účastnily mezinárodního šetření. - V rámci hodnocení významu státem organizovaného plošného testování jako zdroje obav učitelů z negativního hodnocení se jako statisticky významná diferencující charakteristika ukazuje lokalizace školy v kraji respektive v sídelní/regionální hierarchii. Zásadní význam v tomto směru hrají nižší obavy uváděné řediteli a učiteli pražských škol. V případě charakteristiky druh školy lze pozorovat rovněž nižší obavy učitelů víceletých gymnázií. - V rámci hodnocení vazby výsledků státem organizovaného plošného testování a tvorby speciálních strategií práce zaměřených na žáky s nejhoršími výsledky jsou statisticky významné rozdíly spojené s méně častým utvářením těchto strategií ze strany víceletých gymnázií. Častěji existenci takových strategií uvádí učitelé malých škol, neveřejných škol, speciálních základních škol a středních škol s nematuritními obory. Za pozornost v tomto ohledu stojí odlišné postoje ředitelů a učitelů v případě charakteristik velikost a typ školy. I v rámci této skupiny otázek tak lze pozorovat současné působení faktorů kvality školy ve vazbě na její typ, socioekonomického rozvoje regionů a zkušenosti školy s mezinárodním testováním. 400