398 (viz tabulka 3-2 pro relevantní rizika a dopady) s tím, že diferenciace není logicky prováděna u více méně jednoznačných odpovědí respondentů. Hodnocení je založeno na následujících dvou krocích: - V prvním kroku je aplikován Kruskal-Wallisův test pro poznání statisticky významných rozdílů mezi dílčími kategoriemi jednotlivých sledovaných charakteristik škol. Volba tohoto testu je dána povahou hodnocených dat Likertovy škály. - Ve druhém kroku je v případě statisticky významných rozdílů mezi dílčími kategoriemi sledovaných charakteristik doplněno vysvětlení. • Externí testování a dosahované vzdělávací výsledy První okruh hodnocení se zaměřuje na tři dílčí otázky postojů ředitelů a učitelů dotazovaných škol: - pozitivní vliv státem organizovaného plošného testování na dosahované vzdělávací výsledky žáků (viz otázka 3 dotazníků ředitelů i učitelů), - negativní vliv státem organizovaného plošného testování na dosahované vzdělávací výsledky žáků (viz otázka 4 dotazníků ředitelů i učitelů), - objektivnost státem organizovaného plošného testování vzhledem k dosahovaným vzdělávacím výsledkům žáků (viz otázka 5 dotazníků ředitelů i učitelů). Poukažme na více méně rovnoměrné rozložení souhlasných a nesouhlasných postojů v celkovém hodnocení odpovědí ředitelů a učitelů škol na dva uvedené okruhy otázek (viz obrázky 3-1, 3-2 a 3-4). Tabulky 3-8 a 3-9 poskytují výsledky hodnocení založeného na aplikaci Kruskal-Wallisova testu, když naznačují, v rámci kterých charakteristik škol lze sledovat statisticky významné rozdíly v odpovědích ředitelů a učitelů škol na jedno nebo pětiprocentní hladině významnosti. Hlavní závěry lze v tomto ohledu shrnout takto: - Pozitivní vliv státem organizovaného plošného testování na dosahované vzdělávací výsledky žáků lze sledovat spíše v postojích ředitelů škol s vyšším počtem žáků respektive ředitelů i učitelů škol, které by obecně měly koncentrovat žáky s lepšími předpoklady učení (např. víceletá gymnázia, střední školy s maturitními obory). Statisticky významným diferencujícím faktorem v odpovědích učitelů je rovněž příslušnost školy k regionu se soustředěnou podporou státu, kdy více pozitivní vliv je pociťován ze strany učitelů škol lokalizovaných mimo tento typ regionů. - Odpovědi týkající se negativního vlivu státem organizovaného plošného testování na dosahované vzdělávací výsledky žáků přináší obdobné výsledky s jistými rozdíly vzhledem k jejich statistické významnosti. V případě učitelů se statisticky významným diferencujícím faktorem stává rovněž regionální/sídelní hierarchie lokalizace školy, kdy hrozby negativního dopadu jsou silněji pociťovány ze strany učitelů menších škol. - Statisticky významné rozdíly v dílčích charakteristikách škol ve vazbě na objektivnost státem organizovaného plošného testování je možné zaznamenat v případě skupiny učitelů, kdy opětovně platí tendence vyššího vnímání objektivity testování ze strany učitelů těch škol, které by obecně měly koncentrovat žáky s lepšími předpoklady učení. Zároveň se zde objevuje vliv faktorů typ zřizovatele a účast školy v mezinárodním šetření, kdy platí, že vyšší objektivita státem organizovaného plošného testování je pociťována ze strany učitelů neveřejných škol respektive ze strany učitelů škol, které se v nedávné minulosti účastnily některého z mezinárodních šetření. 398