385 Doplňující otázka se pak zaměřila na stresující dopad státem organizovaného plošného testování na žáky. Obrázek 3-13 naznačuje relativně vysoký podíl žáků zmiňujících stresující povahu státem organizovaného plošného testování. Za pozornost stojí, že vyšší podíl takto hovořících žáků připadá na střední školy než na základní školy, což lze vnímat v kontextu vyššího významu společné části maturitní zkoušky pro další osobní život maturanta. Obrázek 3-13: Podíl (ne)souhlasných odpovědí žáků základních a středních škol k tezi „Celoplošné testy z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka ve mě vyvolávaly obavy a stres.“ Zdroj: vlastní zpracování 3.2.3 Externí testování a obsah výuky Třetí okruh hypotéz se zaměřuje na vztah mezi externím testováním a obsahem výuky. Pro tento vztah relevantní hypotéza tvrdí, že je vnímán soulad mezi školními vzdělávacími programy, obsahem výuky a obsahem státem organizovaného plošného testování (viz H3a). Obrázek 3-14 zachycuje výsledky pro čtyři dotazované skupiny účastníků ve vzdělávání. V tomto ohledu se ukazuje relativně vysoký souhlas respondentů těchto skupin s tvrzením o souladu mezi školními vzdělávacími programy, obsahem výuky a obsahem státem organizovaného plošného testování. Mírně vyšší podíl nesouhlasných odpovědí je spojen se skupinou žáků, kteří častěji deklarovali nesoulad toho, co bylo zkoušeno, s tím, co bylo vyučováno. Poznamenejme, že častěji vyjadřovali souhlas s dostatečným propojením školních vzdělávacích programů, obsahem výuky a obsahem státem organizovaného plošného testování učitelé a žáci středních škol, než učitelé a žáci škol základních. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Základní škola Střední škola Rozhodně nesouhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím Rozhodně souhlasím 385