354 Tabulka 2-68: Postavení zemí v rámci ukazatelů úrovně a rovnosti výsledků v hodnocení PIRLS/TIMSS 2011 respektive PISA 2009, návaznost na obrázky 2-86 a 2-87; červenou barvou hodnota země vyšší než součet průměru a směrodatné odchylky (pozitivní extrém), modrou barvou hodnota země nižší než rozdíl průměru a směrodatné odchylky (negativní extrém) Země PIRLS/TIMSS 2011 PISA 2009 Úroveň Rovnost Úroveň Rovnost Austrálie Česká republika Dánsko Finsko Irsko Kanada Německo Norsko Nový Zéland Polsko Rakousko Slovensko Slovinsko Spojené státy Švédsko VB – Anglie Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) Zaměřme se nyní na hodnocení otázky, které faktory přispívají ke zvyšování nerovností ve vzdělávacích výsledcích žáků. Benavides et al. (2012), OECD (2010d) uvádí v tomto ohledu následující faktory: - První faktor je spojen s negativním vlivem opakování ročníku. Tento přístup, využívaný v řadě zemí, vede jednak k poklesu celkové úrovně dosažených gramotností, jednak k prohlubování zaostávání žáka v kontextu jeho sociálního stigmatu neúspěšného žáka, a jednak ke zvyšování finanční náročnosti s dopadem na rostoucí neefektivitu vzdělávacího systému. Úspěšné země (např. Finsko) nesledují strategii opakování ročníku, a naopak upřednostňují automatický postup těchto žáků do dalších ročníků s tím, že je jim ve výuce věnována speciální pozornost (viz Benavides et al. 2012). 354