351 Obrázek 2-91: Průměrná hodnota průměru percentilového umístění škol okresů České republiky v matematice ve společné části maturitní zkoušky v roce 2013 Zdroj: vlastní zpracování dat na základě zveřejněných výsledků společné části maturitní zkoušky na jí věnovaném internetovém portále • Rovnost jako kvalita ve vzdělávání Vzdělávání představuje faktor, který má zásadní vliv na životní šance každého dítěte. V tomto ohledu jde aspekt dosažené úrovně vzdělávání ruku v ruce s cílem snižovat rozdíly v dosažených výsledcích (viz např. Benavides et al. 2012). Na tomto místě proto alespoň stručně shrňme hlavní poznatky relevantních studií, které se týkají kvality ve vzdělávání ve vazbě na cíle rovnosti a excelence. Obrázky 2-92 a 2-93 přitom představují vstup do celé problematiky, když znázorňují vztah mezi dosaženou úrovní základních gramotností v hodnoceních PISA respektive PIRLS/TIMSS na jedné straně a rozdílu 90. a 10. percentilu jako vybraného ukazatele rovnosti vzdělávání na straně druhé. Tabulka 2-68 doplňuje tyto poznatky o zdůraznění extrémních hodnot zemí ve vazbě na jejich dosahovanou úroveň základních gramotností a na rozdíly mezi žáky. Z tabulky 2-68 lze identifikovat některé významné poznatky vztahující se k výsledkům vzdělávacích systémů sledovaných zemí: - Finsko představuje příklad země, která dosahuje excelentních výsledků hodnocení žáků 4. tříd i žáků na konci povinného vzdělání, a to při zachování vysokého stupně rovnosti mezi žáky. Podobný závěr platí pro Kanadu v rámci hodnocení PISA. V kontextu těchto skutečností jsou Finsko a Kanada tradičně považovány za příklady dobré praxe vzdělávacích systémů (viz rovněž Benavides et al. 2012, OECD 2010b). OECD (2010b) v tomto ohledu uvádí rovněž Austrálii. 1 násobek sm. odch - 2 násobek sm. odch.průměr - 1 násobek sm. odch.-2 -násobek sm. odch - průměr -2 -násobek sm. odch - -1 násobek sm. odch.-3 násobek sm. odch. a nižší Průměrná hodnota průměru percentilového umís tění škol v okres e (didaktický tes t z matematiky):0 30 60 km 351