296 Obrázek 2-51: Vztah kategorie rámcových podmínek škol pro rozvoj základních gramotností „Výše financování vzdělávání“ a dosažené úrovně základních gramotností sledovaných zemí v hodnocení PIRLS/TIMSS 2011 Pozn.: Dosažená úroveň základních gramotností jako průměrná hodnota země ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti Zdroj: vlastní zpracování na základě OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) Obrázky 2-50 a 2-51 nepotvrzují tento předpoklad, když ukazují jednak na existenci zemí s relativně nižšími výdaji na vzdělávání a přitom s relativně vysokou dosaženou úrovní základních gramotností (např. Finsko, Kanada) a naopak zemí s relativně vysokými výdaji na vzdělávání a přitom s relativně nižší dosaženou úrovní základních gramotností (např. Norsko). Existenci velmi slabého přímého vztahu potvrzují i vybrané statistiky korelační analýzy v tabulce 2-53. Jinými slovy, dodatečné finanční zdroje nejsou zárukou lepších výsledků ve vzdělávání (viz rovněž Sutherland, Price a Gonand 2009, OECD 2010a pro schopnost finanční alokace predikovat 9 % rozdílů mezi zeměmi). Poznamenejme, že použitý metodický přístup je tradičně využíván pro diferenciaci mezi efektivními vzdělávacími systémy (např. Česká republika, Finsko nebo Slovensko) na jedné straně a neefektivními vzdělávacími systémy (např. Rakousko, Švédsko či Velká Británie - Anglie) na straně druhé (např. Giambona, Vassallo a Vassialidis 2011). 296