294 - Druhá podoba se zabývá hodnocením dosahované úrovně základních gramotností žáka ve vazbě na podobu jeho rámcových podmínek pro studium, a to opětovně na úrovni sledovaných zemí. Hodnocení se zaměřuje na tři hlavní základní gramotnosti – čtenářskou, matematickou a přírodovědnou s využitím výsledků mezinárodních testování PISA 2009, PIRLS 2011 a TIMSS 2011. 2.4.1 Význam rámcových podmínek škol sledovaných zemí pro rozvoj základních gramotností ve vazbě na jejich dosaženou úroveň – vztahy a korelace První otázka našeho zájmu se týká hodnocení korelace a vztahů mezi rámcovými podmínkami škol sledovaných zemí pro rozvoj základních gramotností podle metodiky podkapitoly 2.3 na straně jedné a jejich dosaženou úrovní základních gramotností na straně druhé. Ačkoliv lze očekávat existenci intuitivního vztahu mezi definovanými kategoriemi rámcových podmínek škol a dosaženou úrovní základních gramotností, jsou vzdělávací systémy jednotlivých sledovaných zemí charakteristické tak komplexními vazbami, že není plně odůvodněné vyzvedávat význam některé z dílčích kategorií rámcových podmínek. Pro ověření tohoto předpokladu byl zvolen jednoduchý postup, který hodnotí vztah hodnot různých dvojic ukazatelů v podobě: - hodnot sledovaných zemí vzhledem ke kompozitním indikátorům v podkapitole 2.3 definovaných kategorií rámcových podmínek škol pro rozvoj základních gramotností (viz tabulky 2-24 a 2-25), - průměrného výsledku sledovaných zemí ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti v hodnocení PISA 2009 respektive PIRLS a TIMSS 2011, tj. ve vazbě na dvě hodnoty aritmetického průměru. 294