292 Tabulka 2-51: Typologie sledovaných zemí vzhledem ke kompozitnímu ukazateli kategorie „Kvalita předpokladů přírodovědné gramotnosti“ Typ Země Vysoká kvalita Polsko, Slovensko, Slovinsko, USA Vyšší kvalita Austrálie, Česká republika, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie – Anglie Nižší kvalita Irsko, Německo, Rakousko, Švédsko Nízká kvalita Dánsko, Finsko, Norsko Pozn.: Hraniční hodnoty jednotlivých typů zemí stanoveny jako hodnoty aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky hodnot kompozitního ukazatele všech sledovaných zemí s tím, že: - součet průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici vysoké a vyšší kvality, - průměr odpovídá hranici vyšší a nižší kvality, - rozdíl průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici nižší a nízké kvality. Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) • Kvalita předpokladů informační gramotnosti Kompozitní ukazatel kategorie „Kvalita předpokladů informační gramotnosti“ je tvořen pěti indikátory v souladu s tabulkou 2-25, přičemž všem indikátorům je přiřazena stejná váha. Obrázek 2-49 znázorňuje pořadí sledovaných zemí vzhledem k takto utvořenému kompozitnímu ukazateli. Tabulka 2-52 pak představuje typologii hodnocených zemí ve vztahu ke kvalitě předpokladů informační gramotnosti s tím, že vymezuje čtyři typy zemí v souladu s metodikou formulovanou v úvodu kapitoly 2.3: - země s vysokou či vyšší kvalitou předpokladů informační gramotnosti jsou charakteristické dobrou vybaveností škol i domácností žáků počítači, a to včetně připojení k internetu, - země s nízkou či nižší kvalitou předpokladů informační gramotnosti jsou charakteristické horší vybaveností škol i domácností žáků počítači, a to včetně připojení k internetu. Česká republika se v tomto ohledu řadí mezi země s relativně nižší kvalitou předpokladů informační gramotnosti. 292