291 - průměr odpovídá hranici vyšší a nižší kvality, - rozdíl průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici nižší a nízké kvality. Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) • Kvalita předpokladů přírodovědné gramotnosti Kompozitní ukazatel kategorie „Kvalita předpokladů přírodovědné gramotnosti“ je tvořen devíti indikátory v souladu s tabulkou 2-25, přičemž všem indikátorům je přiřazena stejná váha. Obrázek 2-48 znázorňuje pořadí sledovaných zemí vzhledem k takto utvořenému kompozitnímu ukazateli. Tabulka 2-51 pak představuje typologii hodnocených zemí ve vztahu ke kvalitě předpokladů přírodovědné gramotnosti s tím, že vymezuje čtyři typy zemí v souladu s metodikou formulovanou v úvodu kapitoly 2.3: - země s vysokou či vyšší kvalitou předpokladů přírodovědné gramotnosti jsou charakteristické nižším vnímáním problémů spojených s nedostatkem kvalifikovaných učitelů a vybaveností faktorů učení, včetně laboratorního vybavení, rozšířeným vnímáním přírodovědy jako koníčka a zábavy, vysokou časovou dotací výuky přírodovědy, vysokou mírou zaujetí žáka pro předmět a vyšší účastí žáků na rozšiřujících hodinách přírodovědy, - země s nízkou či nižší kvalitou předpokladů přírodovědné gramotnosti jsou charakteristické vyšším vnímáním problémů spojených s nedostatkem kvalifikovaných učitelů a vybaveností faktorů učení, včetně laboratorního vybavení, méně rozšířeným vnímáním přírodovědy jako koníčka a zábavy, nižší časovou dotací výuky přírodovědy, nízkou mírou zaujetí žáka pro předmět a nižší účastí žáků na rozšiřujících hodinách přírodovědy. Česká republika se v tomto ohledu řadí mezi země s relativně vyšší kvalitou předpokladů přírodovědné gramotnosti. Obrázek 2-48: Hodnota kompozitního ukazatele konstruovaného z indikátorů kategorie „Kvalita předpokladů přírodovědné gramotnosti“ pro sledované země Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) 291