285 • Kvalita výukového prostředí školy Kompozitní ukazatel kategorie „Kvalita výukového prostředí školy“ je tvořen devíti indikátory v souladu s tabulkou 2-24. V rámci definovaných indikátorů je vyšší váha (28 %) přiřazena prvnímu indikátoru, který charakterizuje zastoupení žáků s jiným jazykovým původem. Ostatním indikátorům je přiřazena stejná váha 9 %. Obrázek 2-44 znázorňuje pořadí sledovaných zemí vzhledem k takto utvořenému kompozitnímu ukazateli. Tabulka 2-47 pak představuje typologii hodnocených zemí ve vztahu ke kvalitě výukového prostředí školy s tím, že vymezuje čtyři typy zemí v souladu s metodikou formulovanou v úvodu kapitoly 2.3: - země s vysokou či vyšší kvalitou výukového prostředí školy jsou charakteristické nízkým podílem žáků jiného jazykového původu, vysokými očekáváními učitelů k žákům, dobrými vztahy učitel-žák doprovázenými ochotou učitele žákovi pomoci respektive respektem žáka k učiteli a dobrým klimatem třídy bez narušování výuky a disciplíny, - země s nízkou či nižší kvalitou výukového prostředí školy jsou charakteristické vysokým podílem žáků jiného jazykového původu, nízkými očekáváními učitelů k žákům, špatnými vztahy učitel-žák doprovázenými nízkou ochotou učitele žákovi pomoci respektive nízkým respektem žáka k učiteli a špatným klimatem třídy s narušováním výuky a disciplíny. Česká republika se v tomto ohledu řadí mezi země s relativně nižší kvalitou výukového prostředí školy. Obrázek 2-44: Hodnota kompozitního ukazatele konstruovaného z indikátorů kategorie „Kvalita výukového prostředí školy“ pro sledované země Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) 285