283 Tabulka 2-45: Typologie sledovaných zemí vzhledem ke kompozitnímu ukazatele kategorie „Zastoupení mladých učitelů a učitelů mužského pohlaví“ Typ Země Vysoké zastoupení Velká Británie – Anglie Vyšší zastoupení Finsko, Irsko, Kanada, Norsko, Nový Zéland, Švédsko, USA Nižší zastoupení Německo, Polsko Nízké zastoupení Česká republika, Rakousko, Slovensko, Slovinsko Pozn.: bez Austrálie a Dánska s ohledem na chybějící data Pozn.: Hraniční hodnoty jednotlivých typů zemí stanoveny jako hodnoty aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky hodnot kompozitního ukazatele všech sledovaných zemí s tím, že: - součet průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici vysokého a vyššího zastoupení, - průměr odpovídá hranici vyššího a nižšího zastoupení, - rozdíl průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici nižšího a nízkého zastoupení. Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) • Důraz na konkurenci a selektivitu ve vzdělávání Kompozitní ukazatel kategorie „Důraz na konkurenci a selektivitu ve vzdělávání“ je tvořen pěti indikátory v souladu s tabulkou 2-24, přičemž všem indikátorům kategorie je přiřazena stejná váha. Obrázek 2-43 znázorňuje pořadí sledovaných zemí vzhledem k takto utvořenému kompozitnímu ukazateli. Tabulka 2-46 pak představuje typologii hodnocených zemí ve vztahu k důrazu na konkurenci ve vzdělávání s tím, že vymezuje čtyři typy zemí v souladu s metodikou formulovanou v úvodu kapitoly 2.3: - země s vysokým či vyšším důrazem na konkurenci a selektivitu ve vzdělávání jsou charakteristické existencí konkurenčních škol v okolí, vysokým tlakem rodičů na dosahování kvalitních výsledků ve vzdělávání, tendencemi k rozdělování žáků do skupin v souladu s jejich vzdělávacími předpoklady a existencí relativně brzké diferenciace žáků v rámci vzdělávacích programů, - země s nízkým či nižším důrazem na konkurenci a selektivitu ve vzdělávání jsou charakteristické neexistencí konkurenčních škol v okolí, nízkým tlakem rodičů na dosahování kvalitních výsledků ve vzdělávání, tendencemi k nerozdělování žáků do skupin v souladu s jejich vzdělávacími předpoklady a existencí relativně pozdní diferenciace žáků v rámci vzdělávacích programů. Česká republika se v tomto ohledu řadí mezi země s relativně vyšším důrazem na konkurenci a selektivitu ve vzdělávání. 283