281 znázorňuje pořadí sledovaných zemí vzhledem k takto utvořenému kompozitnímu ukazateli. Tabulka 2-44 pak představuje typologii hodnocených zemí ve vztahu k hodnotám stimulujících faktorů práce učitelů s tím, že vymezuje čtyři typy zemí v souladu s metodikou formulovanou v úvodu kapitoly 2.3: - země s vysokou či vyšší úrovní stimulujících faktorů práce učitelů jsou charakteristické vysokým finančním ohodnocením práce učitelů a nižší pracovní zátěží, - země s nízkou či nižší úrovní stimulujících faktorů práce učitelů jsou charakteristické nízkým finančním ohodnocením práce učitelů a vysokou pracovní zátěží. Česká republika patří mezi země s relativně nízkou úrovní stimulujících faktorů práce učitelů. Obrázek 2-41: Hodnota kompozitního ukazatele konstruovaného z indikátorů kategorie „Úroveň stimulujících faktorů práce učitelů“ pro sledované země Pozn.: bez Švédska s ohledem na chybějící data Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) Tabulka 2-44: Typologie sledovaných zemí vzhledem ke kompozitnímu ukazateli kategorie „Úroveň stimulujících faktorů práce učitelů“ Typ Země Vysoká úroveň Dánsko, Německo Vyšší úroveň Austrálie, Finsko, Irsko, Kanada, Norsko, Rakousko, USA Nižší úroveň Nový Zéland, Slovinsko, Velká Británie – Anglie Nízká úroveň Česká republika, Polsko, Slovensko Pozn.: bez Švédska s ohledem na chybějící data Pozn.: Hraniční hodnoty jednotlivých typů zemí stanoveny jako hodnoty aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky hodnot kompozitního ukazatele všech sledovaných zemí s tím, že: - součet průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici vysoké a vyšší úrovně, - průměr odpovídá hranici vyšší a nižší úrovně, - rozdíl průměru a směrodatné odchylky odpovídá hranici nižší a nízké úrovně. Zdroj: podle OECD – základní indikátory, databáze PISA 2009, Mullis et al. (2012a), Mullis et al. (2012b) 281