220 naznačuje, že celkem 20 hodnocených škol neuvádí ve svých školních vzdělávacích programech žádnou explicitní zmínku o sledovaných základních gramotnostech, přičemž nejčastější jsou zmínky o jedné a dvou gramotnostech (po 31 školách). Za pozornost přitom stojí, že častěji o základních gramotnostech hovoří školní vzdělávací programy hodnocených středních odborných škol (průměrně 1,7 základních gramotností na školu), méně často školní vzdělávací programy hodnocených základních škol (průměrně 1,5 základních gramotností na školu) a nejméně často školní vzdělávací programy hodnocených gymnázií (průměrně 1,2 základních gramotností na školu). V tomto ohledu lze za vysoce relevantní považovat vazby na poznatky tabulky 2-21. Které základní gramotnosti jsou ve školních vzdělávacích programech hodnocených škol uvedeny nejčastěji? Obrázek 2-3 ukazuje, že nejčastěji uváděnými jsou matematická a informační gramotnost, naopak přírodovědná gramotnost je explicitně uváděna zcela výjimečně. Tabulka 2-23 pak přidává informace o kontextu, v rámci něhož jsou jednotlivé gramotnosti ve školních vzdělávacích programech hodnocených základních a středních škol uváděny. V tomto ohledu se zejména ukazuje: - Kontext použití pojmů vztažených k základním gramotnostem je vesměs poměrně slabý a omezuje se na stručné vymezení chápání základní gramotnosti, ve vztahu ke schopnosti žáka uplatnit nabyté znalosti a dovednosti v praxi případně zdůrazněním významu dané gramotnosti pro trh práce. V tomto ohledu většina školních vzdělávacích programů kopíruje tutéž větu hovořící o elementární úrovni dosahované informační gramotnosti, respektive o kompetencích pro dosažení matematické gramotnosti. - Vazby mezi rozvojem základních gramotností a působením nástrojů jsou uváděny výjimečně, komplexnější přístup k problematice byl zaznamenán v jediném dokumentu, který definoval vějíř nástrojů pro posilování čtenářské gramotnosti. Rovněž v rámci hodnocení žáků a škol zůstává přehled aplikovaných nástrojů spíše v obecné rovině, bez vazby na koncept základních gramotností. Obrázek 2-2: Rozložení počtu škol vzhledem k počtu typů sledovaných gramotností zmiňovaných v jejich školních vzdělávacích programech (N=98) Zdroj: vlastní zpracování na základě školních vzdělávacích programů hodnocených škol 0 5 10 15 20 25 30 35 0 1 2 3 4 5 6 Počet škol Počet zmiňovaných gramotností 220