213 škole (viz tabulka 2-17), ukazuje na zásadní význam přikládaný čtenářské a matematické gramotnosti (viz rovněž MŠVVS SR 2013). Poněkud jiné preference, zdůrazňující význam trhu práce, pak ukazují klíčové koncepční dokumenty. Programové prohlášení současné slovenské vlády klade důraz na matematickou a přírodovědnou gramotnost ve vazbě na podporu technických oborů (viz Vláda SR 2012). Strategie celoživotního učení navíc zdůrazňuje význam informační a jazykové gramotnosti, opětovně ve vazbě na požadavky trhu práce (MŠVVŠ SR 2011). Druhou linií zmiňovaných gramotností obou uváděných dokumentů je pak sociální gramotnost ve vazbě na myšlenky aktivního občanství (viz Vláda SR 2012, MŠVVŠ SR 2011). Tabulka 2-17: Minimální týdenní časová alokace pro vybrané předměty na 1. a 2. stupni základní školy na Slovensko Předmět Celkový počet vyučovacích hodin za 1. - 4. ročník Celkový počet vyučovacích hodin za 5. - 9. ročník Slovenský jazyk a literatura 26 23 Matematika 14 19 Cizí jazyk 6 15 Přírodověda 3 0 Fyzika 0 5 Chemie 0 4 Biologie 0 5 Dějepis 0 6 Zeměpis 0 5 Zdroj: UNESCO (2012f) 2.2.12 Slovinsko Problematika základních gramotností má v legislativních a koncepčních dokumentech Slovinska své postavení, když legislativa obecně klade důraz na koncepty znalostí, dovedností a kompetencí. Explicitně slovinská legislativa uvádí rozvoj čtenářské gramotnosti, a to ve vazbě na cíl posilovat schopnost porozumět, komunikovat a vyjadřovat se ve slovinském jazyce (viz Zakon o organizaciji in financiranju vzgoje in izobraževanja, Zakon o osnovni šoli, viz rovněž Krek a Metljak 2011). Rovněž koncepční dokumenty zmiňují obecný zájem o posilování základních gramotností, když zmiňují svůj zájem o všechny hodnocené typy131 v návaznosti na rámec kompetencí Evropské unie (MŠŠRS 2007). Krek a Metljak (2011) pak vyzvedávají význam informační gramotnosti, a to v návaznosti na rostoucí význam znalostí v současném světě. Význam jednotlivých gramotností pro vzdělávací systém Slovinska tak můžeme posoudit zejména ve vztahu k předmětovému zaměření národních systémů hodnocení výsledků ve vzdělávání a k časové alokaci vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty. V tomto ohledu se ukazují následující poznatky: 131 Konkrétně se jedná o čtenářskou, jazykovou, matematickou, přírodovědnou, informační, sociální a občanskou, kulturní gramotnost a schopnost se učit (viz MŠŠRS 2007). 213