211 2.2.9 Polsko Problematika základních gramotností má v legislativních a koncepčních dokumentech Polska své postavení, když legislativa považuje právě osvojení znalostí a schopnost využít tyto znalosti pro řešení každodenních úloh a problémů za hlavní úkoly základního i středního školství (viz Rozporzadanie Ministra Edukacji Narodowej w sprawie podstawy programowej wychovania przedskolnego oraz kstalcenia ogólnego w poszczególnych typach szkól, srovnej rovněž s MENS 2005, UNESCO 2012c, Dabrowski a Wisniewski 2011). Současně jsou explicitně zmiňovány všechny relevantní základní gramotnosti, včetně čtenářské, matematické, přírodovědné, jazykové, informační a sociální gramotnosti (srovnej rovněž se Smoczynska et al. 2012). Speciálně zmiňován je pouze význam polského jazyka a informační společnosti (viz Rozporzadanie Ministra Edukacji Narodowej w sprawie podstawy programowej wychovania przedskolnego oraz kstalcenia ogólnego w poszczególnych typach szkól). Více méně univerzální přístup Polska k oblasti základních gramotností se odráží rovněž v předmětovém zaměření národního testování, které je na základní škole realizováno napříč předměty kurikula ve vazbě na definované základní kompetence a na střední škole se dotýká široké škály předmětů. Vyšší stupeň diferenciace tak lze pozorovat až v případě centrálně organizované maturitní zkoušky, kde byly za povinné předměty vybraný polský jazyk/čtení, matematika a cizí jazyk. Poznamenejme, že matematika byla mezi povinné předměty přidána v roce 2010, když dříve toto postavení ztratila (srovnej s IQAS 2012). Významné postavení čtenářské, matematické a jazykové gramotnosti dokládá rovněž rozdělení počtu hodin mezi jednotlivé předměty (viz tabulka 2-15). Tabulka 2-15: Minimální indikativní rozložení počtu hodin pro vybrané předměty a rok školní docházky v Polsku Předmět Rok 1 Rok 2 Rok 3 Rok 4 Rok 5 Rok 6 Rok 7 Rok 8 Rok 9 Integrovaný 54 - - Polský jazyk - 16 14 Historie - 4 6 Cizí jazyk - 8 9 Matematika - 12 12 Fyzika - - 4 Informatika - 2 2 Umění a hudba - 4 3 Zdroj: UNESCO (2012c) 2.2.10 Rakousko Problematika základních gramotností má v základních koncepčních dokumentech Rakouska svůj pevný význam. Dokument Strategie zum lebensbegleitenden Lerner in Österreich130 uvádí čtenářskou, matematickou, přírodovědnou, sociální, jazykovou a informační gramotnost mezi osmi klíčovými kompetencemi rakouského vzdělávacího systému (viz BMUKK 2011). Obecně je však nejvyšší důraz 130 Strategie celoživotního učení v Rakousku 211