206 2.2.3 Finsko Ačkoliv Finsko klade silný důraz na problematiku kompetencí, jsou základní gramotnosti našeho zájmu zmiňovány v relevantních legislativních a koncepčních dokumentech poměrně omezeně. Velmi silný význam se zdá být přisuzován konceptu sociální gramotnosti chápané ve smyslu výchovy k občanství a začleňování do společnosti a prostupující napříč předměty kurikula (např. MOEC 2012, UNESCO 2012a, FNBE 2011a), respektive informační gramotnosti, která rovněž prostupuje napříč předměty kurikula (viz MOE 2010c). Přes tuto skutečnost jsou však praktické nástroje zaměřeny zejména na čtenářskou, matematickou a jazykovou gramotnost: - Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou ve Finsku definováni prostřednictvím nízké dosažené úrovně čtenářské, matematické a jazykové gramotnosti (Sahlberg 2012). - Předměty s úzkým vztahem ke čtenářské a matematické gramotnosti jsou jako jediné systematicky hodnoceny v národním testování výběrového souboru škol (viz Kupiainen, Hautamäki a Karjalainen 2009). - Předměty s úzkým vztahem ke čtenářské a matematické gramotnosti vykazují nejvyšší minimální časovou dotaci v prvních devíti letech studia (viz tabulka 2-11). Poznamenejme, že FNBE (2011a) zdůrazňuje význam matematické, přírodovědné a informační gramotnosti pro trh práce. Tabulka 2-11: Minimální časová alokace týdenního počtu hodin pro vybrané předměty a rok školní docházky ve Finsku Předmět Rok 1 Rok 2 Rok 3 Rok 4 Rok 5 Rok 6 Rok 7 Rok 8 Rok 9 Mateřský jazyk 14 14 14 Matematika 6 12 14 Fyzika/chemie 0 2 7 Náboženství/etika 6 5 Historie a sociální studia 3 7 Tělesná výchova 8 10 Zdroj: FNBE (2004) 206