201 Tabulka 2-8: Vybrané charakteristiky národního testování základních gramotností a k nim relevantním předmětům; světle modrá – důraz na hodnocení systému Země Perioda Forma Opravování Užití kritérií Vývoj v čase Austrálie Každoročně Tištěná Centrálně Kritéria Ano Dánsko Každoročně Počítačová Počítačem Percentily Zatím ne, v plánu Finsko Podle potřeby Tištěná, plán PC Učitelem Kritéria Ano Irsko 4 až 5 let Tištěná Centrálně Percentily Ano Kanada 3 roky Tištěná Centrálně Kritéria Ano Německo Každoročně Tištěná Učitelem Kritéria Raná fáze Norsko Každoročně Počítačová/tištěná* Počítačem/učitelem* Percentily Ano, nově Nový Zéland 4 roky Různá - tým učitelů Centrálně Kritéria Ano Polsko Každoročně Tištěná Centrálně Percentily Ne Rakousko 3 roky Tištěná Centrálně Kritéria Ano Slovensko Každoročně Tištěná Centrálně Percentily Ne Slovinsko Každoročně Tištěná Učitelem/centrálně** Percentily Ne Spojené státy Každoročně Tištěná Centrálně Kritéria Ano Švédsko Každoročně Tištěná Učitelem Kritéria Ano VB - Anglie Každoročně Tištěná Učitelem/centrálně*** Kritéria Ano * Počítačová forma a oprava počítačem pro testování matematické a jazykové gramotnosti, tištěná forma a oprava učitelem pro čtenářskou gramotnost ** Oprava učitelem v případě dobrovolného testování v šestém roce studia, oprava centrálně v případě povinného testování v devátém roce studia *** Oprava učitelem ve druhém roce studia, oprava centrálně v šestém roce studia Zdroj: vlastní zpracování – syntéza poznatků dílčích podkapitol Konečně poukažme na dva možné přístupy k tvorbě dotazníků, které zjišťují doplňující informace k testování. První přístup využívá kontextový dotazník, který žáci vyplňují po absolvování testu a který se ptá na jejich socioekonomické charakteristiky, postoje, vzdělávací strategie apod. Druhý přístup chápe postoje žáků jako výstup učení, a proto zařazuje související otázky přímo do položek testu (viz např. Pepper 2012). Jakým způsobem lze dát uvedené souvislosti do kontextu situace v České republice? Současný český systém hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je charakteristický posilováním externích prvků hodnocení na bázi celoplošného testování, a to zejména ve vztahu k celoplošnému ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. tříd a ke společné (státní) části maturitní zkoušky na středních školách. Rámečky 2-2 a 2-3 blíže představují hlavní charakteristiky obou hodnocení. 201