199 Tabulka 2-6: Zaměření národního testování sledovaných zemí vzhledem k typům základních gramotností a k nim relevantním předmětům; tmavě modrá – celoplošné testování, světle modrá – výběrové šetření Země Čt Mat Př Soc Jaz Inf Austrálie Dánsko Finsko Nepravidelně podle národního plánu testování Irsko Výběrové i celoplošné Kanada Celoplošně na úrovni provincií Německo Norsko Plán do budoucna Nový Zéland Polsko Humanitní vědy Přírodní vědy Přírodní vědy Humanitní vědy Rakousko Slovensko Slovinsko Spojené státy Celoplošně na úrovni států Švédsko VB – Anglie Pozn.: Čt – čtenářská, Mat – matematická, Př – přírodovědná, Soc – sociální, Jaz – jazyková, Inf - informační Zdroj: vlastní zpracování – syntéza poznatků dílčích podkapitol - Konečně v rámci zahrnutí hodnocení vývojových změn do metodik národního testování lze pozorovat zaostávání zejména postsocialistických zemí (viz tabulka 2-8). Mezi další dva aktuální aspekty metodiky národního testování sledovaných zemí patří: - První aspekt je spojen s potřebou zahrnout širokou nabídku atraktivních testových položek pro předcházení potenciálních problémů nedostatečné motivace žáků při řešení low-stake testů. Tuto potřebu explicitně uvádí mimo jiné Finsko, Kanada či Nový Zéland, tedy země s velmi dobrými výsledky v mezinárodních testováních. Pepper (2012) v tomto ohledu hovoří o aplikaci různých formátů testových položek a jejich spojení s životními situacemi, přičemž potenciál pro další zlepšování možností spatřuje v ICT řešeních. - Druhý aspekt je spojen s potřebou co nejrychlejší návratnosti výsledků národního testování učitelům, žákům, jejich rodičům a dalším aktérům, a to zejména v tom případě, pokud je národní testování určeno pro formativní hodnocení (srovnej s OECD 2013d). Tento požadavek například plní nástroj adaptačních testů aplikovaných v Dánsku. 199