196 3. Vyhodnocení testu Vlastní vyhodnocení testování anglického národního kurikula probíhá s využitím metod IRT teorie128, které rovněž poukazují na kvalitu jednotlivých testových položek. Testování anglického národního kurikula představuje kriteriální test, kdy metody IRT teorie umožňují stanovit hranici výsledků pro zařazení žáka do odpovídající výkonnostní úrovně testovaného předmětu. Významnou roli v tomto ohledu hraje rovněž kognitivní náročnost jednotlivých testových položek. Hranice pro výkonnostní úrovně testovaného předmětu jsou primárně stanoveny při první realizaci testování s tím, že propojující položky následně umožňují sledovat změny v čase. Poznamenejme, že dosažená výkonnostní úroveň je hlavním ukazatelem pro hodnocení výsledků testování žáků a slouží rovněž pro účely reportingu (viz STA 2013). 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků testování anglického národního kurikula je založen na dosažené výkonnostní úrovni žáků. Tento výsledek je přitom doplněn o hodnocení průběžné práce žáka učitelem, a to na stejné výkonnostní škále. Hodnocení je provedeno jak pro předmět celkově, tak vzhledem k jednotlivým cílům předmětu v národním kurikulu. Následně je zpráva o vzdělávacích výsledcích poskytnuta žákovi a jeho rodičům, přičemž pro zhodnocení vzdělávacích výsledků žáka jsou součástí zprávy rovněž průměrné výsledky na národní úrovni. Rodiče mají právo o dosažených výsledcích hovořit s učitelem (viz STA 2012b). 2.1.17 Syntéza poznatků v kontextu situace v České republice Syntéza poznatků předchozích podkapitol ukazuje na některé obecné i specifické charakteristiky metodik testování dosažené úrovně základních gramotností. Primárně poukažme na skutečnost, že jedním z hlavních zdrojů inspirace pro celou řadu metodik národních testování sledovaných zemí jsou metodiky mezinárodních šetření PISA respektive PIRLS/TIMSS (viz např. způsoby tvorby výběrových souborů, důraz na jednu prioritní gramotnost v pankanadském hodnotícím programu a další). Hodnocení jednotlivých metodik národních testování sledovaných států ukázalo na vysoký počet jejich společných znaků. Tato skutečnost vyvolává úvahu o vytvoření metapříběhu metodiky národního testování nad množinou hodnocených metodik. Obrázek 2-1 takový metapříběh zachycuje, když definuje typické elementy, které metodiky národního testování sledovaných zemí obsahují (srovnej rovněž se Shiel, Kellaghan a Moran 2010). 128 Item Response Theory 196