188 3. Vyhodnocení testu Správnost odpovědí NPZ testování je analyzována ve vztahu k výsledkům žáků respektive k výsledkům na úrovni škol a systému (viz Domajnko et al. 2012). Výsledky žáků jsou znázorňovány jak absolutním počtem bodů, tak zejména v procentním vyjádření správných odpovědí. Procento správných odpovědí je využito pro znázornění rozdělení četností dosažených výsledků žáků. Průměrná úspěšnost žáků je rovněž hodnocena pro některé dílčí kategorie, jako je například pohlaví žáka nebo region lokalizace školy. Konečně detailní analýza se zabývá jednak hodnocením obtížnosti jednotlivých testových položek a jejich schopnosti diferencovat ve výsledcích žáků a jednak vývojem procenta správných odpovědí příbuzných testových položek v čase (srovnej s DIC 2012b). 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků NPZ testování probíhá na několika úrovních. Respektováno je přitom pravidlo, že NPZ testování není bráno jako nástroj ke srovnávání škol mezi sebou, nýbrž jen jako jeden z dílčích nástrojů hodnocení komplexního vzdělávacího procesu (DIC 2012a). Z tohoto důvodu je příslušnou legislativou zakázáno zveřejňovat výsledky NPZ testování (viz Pravilnik o nacionalnem preveranju znanja v osnovni šoli). V rámci reportingu výsledků NPZ testování platí (viz DIC 2005, Domajnko et al. 2012): - Žák získává informaci o svých výsledcích ve vztahu k dosaženým dovednostem prostřednictvím srovnání s výsledky svých vrstevníků (DIC 2005). Tyto informace dostává společně se svými rodiči při setkání s učitelem školy (viz Pravilnik o nacionalnem preveranju znanja v osnovni šoli, Domajnko et al. 2012) a současně je mu doručena písemná zpráva. V případě žáků 9. roku studia jsou výsledky NPZ testování součástí vysvědčení (DIC 2012a, Brejc et al. 2011). - Učitel dostává zpětnou informaci o úrovni svých žáků vzhledem k dosažení standardů kurikula, a to srovnáním s výsledky celé kohorty žáků příslušného roku studia v rámci jednotlivých předmětů i testových položek. - Škola získává zpětnou informaci o kvalitě své práce, a to srovnáním s výsledky všech slovinských škol, a se zohledněním úspěšnosti v jednotlivých předmětech. Podobné informace jsou pak poskytnuty i na systémové úrovni. Poznamenejme, že z výsledků jejich žáků připravuje DIC pro jednotlivé školy kvantitativní zprávu (viz DIC 2012a). Vedle základního hodnoceni procenta správných odpovědí je reporting výsledků NPZ testování prováděn s využitím grafického znázornění rozdělení počtu žáků vzhledem k procentu jejich správných odpovědí s tím, že graf je doplněn o čtyři úrovně dosažených kompetencí. Do každé úrovně je vždy zařazeno 10 % žáků. Do nejvyšší kompetence přitom spadá 10 % nejlepších žáků, do nejnižší kompetence žáci ve 20. až 30. percentilu pořadí. Vzhledem k těmto úrovním jsou pak výsledky jednotlivých žáků interpretovány (DIC 2012b). 2.1.14 Spojené státy americké V případě USA je předmětem našeho zájmu v rámci sledování dosažené úrovně základních gramotností hodnocení National Assessment of Educational Progress (dále jen NAEP), které představuje jediné reprezentativní hodnocení toho, co umí američtí žáci v referenčních rocích studia klíčových předmětů. Hodnocení NAEP probíhá nepřerušovaně již od roku 1969, a to v jednoletých časových intervalech jako výběrové šetření žáků (viz US DOE 2010b). Rozlišeno je přitom (US DOE 2009a): 188