184 Doba potřebná ke zpracování výsledků testování vzdělávacích standardů odpovídá cca půl roku (viz Breit et al. 2012). 2.1.12 Slovensko V případě Slovenska je předmětem našeho zájmu v rámci sledování dosažené úrovně základních gramotností tzv. celoslovenské testovanie žiakov na základních školách (dále jen CTŽ). Poznamenejme v tomto ohledu, že předchůdcem CTŽ byla výběrová šetření znalostí a dovedností žáků 5. tříd základní školy v roce 2002 respektive žáků 9. tříd základní školy v roce 2003, a to z předmětů slovenský jazyk a matematika. Od roku 2008 je testování žáků 9. tříd ze slovenského jazyka a matematiky realizováno celoplošně (viz UNESCO 2012f). V současné době probíhá CTŽ ve formě písemného testu ze slovenského jazyka a matematiky pro žáky v 9. roce studia s předpokladem rozšíření této podoby testování o 5. rok studia v roce 2015 (viz např. MŠVVS SR 2013). Cílem CTŽ v 9. roce studia je (viz MŠVVS SR 2013, Hajdúková et al. 2012): - zajištění poznatků o vzdělávacích výsledcích žáků na konci základní školy, - poskytnutí zpětné vazby školám o vzdělávacích výsledcích jejich žáků prostřednictvím srovnání s dalšími školami. Částečně jsou výsledky CTŽ využity rovněž jako diagnostický nástroj (viz např. Hajdúková et al. 2012) a vedle toho slouží jako klíčový nástroj v rozhodování o výběru dalšího vzdělávání na střední škole (viz NÚCEM 2012b). Metodické aspekty CTŽ lze charakterizovat následujícím způsobem. 1. Vývoj testu Odpovědnost za vývoj testů CTŽ připadá na Národní ústav certifikovaných měření vzdělávání (dále jen NÚCEM), jako na odbornou instituci speciálně zřízenou rovněž za tímto účelem. NÚCEM je odpovědný za utvoření týmu tvůrců testovacích nástrojů pro jednotlivé předměty (NÚCEM 2012a). Testové položky jsou sestavovány tak, aby svým obsahem a náročností odpovídaly státním vzdělávacím programům a v rámci nich definovaným vzdělávacím standardům pro příslušný stupeň základních škol (NÚCEM 2013a), přičemž tým tvůrců respektuje definované požadavky týkající se (viz NÚCEM 2013a, NÚCEM 2012b): - struktury testových položek vzhledem k zastoupení otevřených a uzavřených položek s vyrovnaným podílem v případě matematiky a plným zastoupením multi-choice položek v případě slovenského jazyka, - struktury testových položek vzhledem k testovaným oblastem jednotlivých předmětů, - struktury testových položek vzhledem k úrovni jejich kognitivní náročnosti. Současně je na testové položky kladen požadavek jednak na vysokou schopnost rozlišení odpovědí žáků a rovněž se předpokládá průměrná 50-60 procentní úspěšnost žáků v odpovědích (NÚCEM 2012b). Poznamenejme, že CTŽ čerpá metodickou inspiraci z mezinárodního šetření PISA a v souladu s ním klade důraz na testování kompetencí (viz NÚCEM 2013a, Hajdúková et al. 2012). Nedílnou součástí testových položek je rovněž klíč správných odpovědí (viz NÚCEM 2012a). Kvalita testových položek pak 184