183 3. Vyhodnocení testu Vlastní vyhodnocení dat testů probíhá primárně s využitím Raschova modelu, který je založen na analýze pravděpodobnosti správné odpovědi v závislosti na znalostech žáka na jedné straně a obtížnosti otázky na straně druhé. Výsledek žáka je tak primárně počítán na logit škále ve vztahu k jeho správným odpovědím s následnou transformací na škálu se střední hodnotou 500 a směrodatnou odchylkou 100. Tento model byl primárně použit pro stanovení základní úrovně kompetencí z výběrového průzkumu v letech 2009 a 2010. Jinými slovy, průměrný rakouský žák dosáhl v tomto testování výsledku 500, přičemž výsledek dvou třetin žáků se pohybuje v rozmezí hodnot 400 a 600 (viz Breit et al. 2012). V návaznosti na poznatky z vyhodnocení výsledků z výběrového testování z let 2009 a 2010 definuje rakouská metodika 4 úrovně dosažení standardů, které byly stanoveny na základě minimálně dosažené hranice bodů. Tyto hranice byly definovány na bázi práce expertního grémia, přičemž jednotlivé úrovně zahrnují kategorie „standard překročen“, „standard dosažen“, „standard částečně dosažen“, „standard nedosažen“. Výsledky testů z prvního cyklu plošného testování 2012-2014 budou srovnány s takto definovanými standardy, přičemž pro srovnání výsledků z období 2009-2010 a 2012-2014 budou využity tzv. propojující testové položky, tj. položky objevující se v testech v obou periodách (Schreiner a Breit 2013). Poznamenejme, že vyhodnocení výsledků z testování vzdělávacích standardů je rovněž provedeno vzhledem k dílčím charakteristikám žáků i škol. 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků testování rakouských vzdělávacích standardů probíhá na několika úrovních. Respektováno je pravidlo, že výsledky testování nejsou určeny ke zveřejnění, ale slouží jako nástroj pro interní zvyšování kvality vzdělávání (Schreiner a Breit 2013). V rámci reportingu platí (viz Breit et al. 2012, Schreiner a Breit 2013): - Žák získává informaci o svých výsledcích vzhledem ke kompetencím a standardům, a to včetně profilu silných a slabých stránek117. - Učitel dostává zpětnou informaci o výsledcích své třídy, a to včetně anonymizovaných výsledků jednotlivých žáků a srovnání se školami podobných charakteristik. - Řediteli školy jsou poskytnuty informace o výsledcích všech jejich žáků, přičemž ředitel následně předkládá zprávu školní radě. - Školní úřady jsou informovány o výsledcích škol v celém svém územním obvodu, čímž získávají nezbytné podklady pro další plánování. Reporting je prováděn jak vzhledem k dosaženému skóre, tj. zejména na základě srovnání s průměrnými hodnotami rakouských škol, tak vzhledem ke čtyřem úrovním standardů. Při srovnání škol je respektováno pravidlo spravedlivého srovnání, jinými slovy, srovnávány jsou školy podobných charakteristik. Konečně reporting je prováděn i vzhledem ke specifickým proměnným, které zahrnují zejména (viz Schreiner a Breit 2013): - charakteristiky školy ve vztahu k jejímu typu a její lokalizaci v rámci spolkových zemí, - demografické charakteristiky žáků zahrnující pohlaví, migrační původ a jazykový původ, - socioekonomické charakteristiky rodin žáků zahrnující vzdělání a socioekonomický status rodičů. 117 Zdrojem informací je internetové rozhraní přes jedinečné identifikační číslo žáka (Schreiner a Breit 2013). 183