182 nejvhodnější položky (viz Schreiner a Breit 2013). Pro proces vlastního testování je vytvářeno více variant testů, a to na bázi následujících principů (viz Schreiner a Breit 2013): - Vyšší počet variant testů umožňuje komplexnější poznání dosažené úrovně znalostí žáků. - Varianty testů jsou zhruba stejně obtížné, přičemž srovnatelnost je zajištěna tak, že bloky položek jsou obsaženy ve více testech. - Varianty testů jsou žákům přiřazovány náhodně. Vzhledem k typům převažují multi-choice testové položky (cca 40 %), využívány jsou dále polootevřené otázky vyžadující krátkou odpověď respektive otevřené otázky vyjadřující např. názor žáka. Součástí realizace testování je rovněž kontextový dotazník, který se zaměřuje na identifikaci jednak charakteristik žáka (např. pohlaví, migrační původ, doma používaný jazyk), jednak charakteristik školy (např. velikost školy, podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, prostředí školy) a jednak rámcových podmínek žáka pro výuku (např. materiální zázemí, vzdělání a povolání rodičů, čas věnovaný učení se na předmět, dosahované známky v předmětu, obliba předmětu), a to s cílem vysvětlit rozdíly ve vzdělávacích výsledcích žáků. Dotazník je směřován na čtyři cílové skupiny v podobě ředitelů, učitelů, žáků a rodičů (viz Specht a Sobanski 2012, Breit et al. 2012). Při utváření výsledného testu je respektována snaha o zajištění srovnatelnosti výsledků s poznatky z výběrového testování v letech 2009 a 2010. Za tímto účelem jsou do testů vkládány tzv. propojující položky, které umožňují následné srovnání dosažených výsledků žáků (viz Schreiner a Breit 2013). 2. Administrace testu Administrace testů klade hlavní důraz na standardizaci průběhu tak, aby stejné podmínky platily pro všechny žáky. Celkovou odpovědnost za realizaci testování vzdělávacích standardů má federální institut BIFIE, vlastní administrace však probíhá na úrovni jednotlivých škol a jejich učitelů. Distribuce testů probíhá den před testováním, a to prostřednictvím zapečetěné schránky. Testy jsou rozdány v den zkoušky, a to na bázi jedinečného identifikačního čísla každého žáka. Po skončení cca 90 minutového testování jsou materiály sesbírány a doručeny zpět na BIFIE. Zde probíhá kontrola a protokolování doručených testů (viz Breit et al. 2012). Učitelé pro administraci jsou vybíráni ředitelem školy, přičemž respektováno je pravidlo, aby učitel neučil v testované třídě. Pro zajištění standardizovaného průběhu testování pak probíhají na pedagogických fakultách univerzit regionální školení učitelů, kteří byli vybráni do role administrátorů testů. Pro účely kontroly konzistence procesů probíhá na 10 % náhodně vybraných tříd externí administrace testů osobou z vnějšího prostředí, a u 3 % náhodně vybraných tříd se testování účastní speciálně proškolený pozorovatel. Poznamenejme, že při vyhodnocení testů jsou sledovány rozdíly výsledků mezi třídami, kde administrace testů probíhala interně a externě (viz Schreiner a Breit 2013, Breit et al. 2012). Oprava testů probíhá různě v závislosti na typu hodnocené otázky. V případě multi-choice otázek a polootevřených otázek jsou odpovědi žáků skenovány a vyhodnoceny elektronicky. U polootevřených otázek zároveň probíhá kontrola správnosti známkování proškolenou osobou. V případě otevřených otázek je aplikován postup na bázi předem definovaných hodnotících kritérií, kdy známkování provádí proškolená osoba (viz Schreiner a Breit 2013, Breit et al. 2012). 182