181 cíle definované v úvodu této podkapitoly (srovnej se Sawicki 2009). V rámci reportingu výsledků národního testování jsou sledovány následující principy (viz Sawicki 2009): - Žák a jeho rodiče získávají informaci o výsledcích žáka v testech, a to včetně správnosti odpovědí na jednotlivé otázky a srovnání výsledků žáka s agregovanými hodnotami celé populace žáků. Veškeré výsledky za žáky, třídy a školu dostává prostřednictvím zabezpečené části internetového rozhraní DIC rovněž škola a její učitelé. Údaje za školu jsou přitom poskytovány s možností srovnání vzhledem k referenčním agregovaným hodnotám. Obecně tak škola dostává informace jednak o svém postavení vzhledem ke vzdělávacím výsledkům a jednak o vzdělávacích potřebách svých žáků. - Celkové agregované výsledky, stejně jako agregované výsledky podle testových položek, kompetencí, charakteristik žáků a území jsou publikovány veřejně. Takto poskytují výsledky národního testování významné informace o polském vzdělávacím systému základních a středních škol na národní úrovni. Poznamenejme, že jedním z významných metodických záměrů vztahujících se k systému národního testování v Polsku je posilování ICT komponenty testování (viz Sawicki 2009). 2.1.11 Rakousko V případě Rakouska je předmětem našeho zájmu v rámci sledování dosažené úrovně základních gramotností testování vzdělávacích standardů. Vzhledem ke skutečnosti, že do začátku roku 2013 proběhlo pouze testování kompetencí v matematice pro 8. třídy, je další text vztažen právě k tomuto testování. Rakouské testování vzdělávacích standardů je připravováno od roku 2004 v kontextu iniciace vývoje úkolů pro kompetenčně orientované vzdělávání. Testování probíhá ve tříletém cyklu, a to v rámci předmětů matematika a německý jazyk pro 4. třídy a anglický jazyk, matematika a německý jazyk pro 8. třídy. V roce 2012 bylo realizováno první testování v matematice pro 8. třídy, v roce 2013 je realizováno testování v matematice pro 4. třídy a v anglickém jazyce pro 8. třídy, a v roce 2014 proběhne testování v německém jazyce pro 4. a 8. třídy. Do testování nejsou povinně zahrnuti žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (viz např. Specht a Sobanski 2012). Poznamenejme, že v letech 2009 a 2010 proběhl reprezentativní průzkum na výběrovém souboru 204 škol pro žáky 4. tříd a 267 škol pro žáky 8. tříd, přičemž z výsledků byla stanovena základní úroveň znalostí dosažených kompetencí. Tato úroveň bude sloužit k porovnání změny v hodnotách výsledků prvních plošných testování jednotlivých kompetencí (viz Breit et al. 2012). Metodické aspekty testování vzdělávacích standardů v Rakousku lze charakterizovat následujícím způsobem. 1. Vývoj testu Vývoj položek testu vychází ze základního koncepčního rámce, kdy pro jednotlivé testované předměty jsou definovány kompetenční modely strukturované do kompetenčních oblastí. V rámci těchto oblastí jsou definovány vzdělávací standardy, z nichž jsou následně odvozovány položky testů (Breit et al. 2012, Specht a Sobanski 2012). Vlastní vývoj položek testu probíhá na vědecké bázi ve spolupráci s pedagogickými fakultami rakouských univerzit. Podobně jako u šetření PISA je důraz kladen na procesy, porozumění, řešení situací a problémů. Vývoj položek testů prochází několika expertními posouzeními a je pilotně testován na výběrových souborech žáků po dobu jednoho až dvou let tak, aby byly vybrány 181