180 - kontrolu všech testových materiálů komisí expertů CKE a regionálních poboček a rovněž nezávisle na sobě pracující skupinou expertů včetně zástupců akademického a vědeckého světa. 2. Administrace testu Administrace národního testování klade důraz na standardizaci průběhu tak, aby stejné podmínky platily pro všechny žáky. Národní testování je realizováno na úrovni škol s hlavní odpovědností jejího ředitele s tím, že celý průběh koordinují regionální pobočky CKE v souladu s metodickými pokyny. Takto je například ředitel odpovědný za přípravu přehledů žáků své školy účastnících se národního testování (viz CKE 2012). Polské národní testování probíhá v písemné formě s využitím tištěných testových sešitů, které jsou na každou školu doručovány centrálně v zapečetěné podobě. Testování žáků posledního ročníku základních škol probíhá v jeden den, testování žáků posledního ročníku nižšího stupně střední školy je rozloženo do více dní tak, aby byl v jeden den testován pouze jeden předmět. Doba testování se pohybuje mezi 60 a 90 minutami v závislosti na předmětu a stupni školy. Při realizaci testování je kladen požadavek na dohled nad průběhem ze strany aspoň jednoho učitele pro testovanou skupinu a dále je definováno pravidlo o vyloučení učitele se vztahem k testované třídě a předmětu z dohledové činnosti. Konečně dohled nad průběhem národního testování je zajišťován rovněž ze strany pozorovatelů CKE (viz CKE 2012). Po ukončení testů jsou výsledky jednotlivých žáků sesbírány a dopraveny na CKE, kde jsou vyhodnoceny s využitím proškolených hodnotitelů. Způsob opravy testů závisí na typu otázky, kdy multi-choice otázky jsou opraveny elektronickým skenováním, zatímco otevřené otázky opravuje proškolený hodnotitel, jehož práce je navíc kontrolována nadřízeným hodnotitelem. Všechny výsledky jsou zanášeny do elektronického systému, přičemž celkové výsledky z národních testů se žáci dovídají do cca 3 týdnů (viz CKE 2013). 3. Vyhodnocení testu Výsledky žáků jsou hodnoceny body, přičemž pro žáky základních škol je relevantní čtyřicetibodová škála a pro žáky nižšího stupně středních škol padesátibodová škála (viz Rozporzadzenie Ministra Edukacji Narodowej w sprawie warunków a oceniania, klasyfikowania uczniów i sluchaczy oraz przeprowadzania sprawdzianów i egzaminów w szkolach publicznych). Správné odpovědi žáků jsou následně vyjádřeny procenty, které jsou využity pro znázornění rozdělení četností dosažených výsledků všech žáků či dílčích skupin žáků. Pro větší skupiny žáků jsou počítány rovněž další statistiky, včetně základních statistik střední hodnoty a variability dat. Takto jsou například diferencovány výsledky vzhledem k pohlaví žáků, vzhledem ke specifickým vzdělávacím potřebám žáků, vzhledem k velikosti sídla obce nebo vzhledem k právní formě školy. Výsledky jsou rovněž znázorňovány na devítistupňové škále, jejíž hranice jsou stanoveny prostřednictvím percentilů. Konečně uveďme, že hodnocení výsledků je provedeno jak pro celý test, tak pro jednotlivé testové položky (viz CKE 2013). 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků polského národního testování probíhá na několika úrovních. Respektováno je přitom pravidlo, že toto testování není primárně považováno za nástroj ke srovnávání škol mezi sebou, ale sleduje 180