179 5. Reporting výsledků testu Výsledky šetření NEMP a NMSSA jsou poskytovány na národní úrovni a poskytují detailní obraz o výsledcích žáků, jejich postojích a vazbách výsledků s postoji. Výsledky nejsou poskytovány na úrovni jednotlivých žáků či škol. Výsledky jsou primárně reportovány vzhledem k vymezeným klastrům znalostí pro jednotlivé hodnocené výukové oblasti. Současně jsou sledovány rozdíly celkového skóre napříč klastry znalostí pro dílčí charakteristiky žáků a škol v podobě: - pohlaví, etnika a domácího jazyka žáka, - typu, velikosti, geografické polohy, socioekonomického indexu a velikosti komunity školy. 2.1.10 Polsko V případě Polska jsou předmětem našeho zájmu v rámci sledování dosažené úrovně základních gramotností národní testy týkající se zjišťování výsledků ve vzdělávání na úrovni základních škol a nižšího stupně středních škol. Toto testování žáků probíhá od roku 2002 s cílem (viz Sawicki 2009): - identifikovat vzdělávací výsledky polských žáků, - vyhodnotit kvalitu dopadů školního vzdělávání, - zajistit srovnatelnost dosaženého vzdělání. Národní testy jsou realizovány na konci základní školy i nižšího stupně středních škol, tj. v 6. respektive v 9. roce studia. Z předmětového hlediska se národní testování žáků základních škol zaměřuje na testování dosažených kompetencí žáků ve vztahu k definovaným standardům národního kurikula. Test je takto pojat jako hodnocení pěti kompetencí – čtení, psaní, vyjadřování, využití informací a využití poznatků v praxi – napříč předměty kurikula (např. UNESCO 2012c). V případě žáků nižšího stupně středních škol probíhá testování ve třech předmětech – humanitní vědy včetně polského jazyka, přírodní vědy včetně matematiky a cizí jazyk (viz Rozporzadzenie Ministra Edukacji Narodowej w sprawie warunków a oceniania, klasyfikowania uczniów i sluchaczy oraz przeprowadzania sprawdzianów i egzaminów w szkolach publicznych). Testování cizího jazyka nabízí lehčí a těžší verzi testu (viz Smoczynska et al. 2012). I zde má testování charakter hodnocení napříč kurikulem. Poznamenejme, že polské národní testování žáků základních škol a nižšího stupně středních škol probíhá každoročně a má celoplošný charakter (viz Sawicki 2009). Metodické aspekty NPZ testování lze charakterizovat následujícím způsobem. 1. Vývoj testu Odpovědnost za vývoj testu připadá Centrální examinační komisi (dále jen CKE), a to ve spolupráci s dalšími expertními institucemi jednotlivých předmětů (např. Sawicki 2009). Vývoj položek testu vychází z formulace evaluačních standardů, které navazují na obsah národního kurikula (viz UNESCO 2012c). Položky testu tak jsou formulovány na expertní bázi v návaznosti na evaluační standardy, a to jak v podobě multi-choice otázek, tak v podobě otázek otevřených, které vyžadují dlouhou nebo krátkou odpověď (viz Sawicki 2009). Poznamenejme, že převládajícím typem testových položek jsou multi-choice otázky (viz např. CKE 2013). Pro tvorbu testových materiálů byl současně přijat kontrolní systém, který zahrnuje (CKE 2013): - primární odpovědnost za tvorbu testových materiálů spočívající na předmětovém expertovi CKE, 179