175 1. Vývoj testu Norské národní testování vychází z norského národního kurikula. Testovací položky jsou přitom tvořeny ve vazbě na kompetenční cíle jednotlivých oblastí předmětových kurikul. Norské národní testování tak není testováním jednotlivých předmětů, nýbrž testováním kompetencí napříč předměty národního kurikula (viz Nusche et al. 2011b). Vývoj položek testů probíhá ve spolupráci Norského direktorátu pro vzdělávání a školení (dále jen NDET) a univerzitních pracovišť, přičemž současně je zajištěna externí expertíza dodaných výstupů (NDET 2010). Vytvořené testové položky jsou hodnoceny prostřednictvím pilotáže, která hodnotí kvalitu testových položek, přičemž respektuje charakteristiky norských žáků. Ve své podstatě tak pilotáž napomáhá zodpovědět otázky týkající se (NDET 2010): - srozumitelnosti položek a jejich adekvátnosti k národnímu kurikulu, - spolehlivosti položek vzhledem k charakteristikám žáků (např. pohlaví, jazykový původ), - validity položek, tj. souladu obsahu testových položek a jejich účelu. Poznamenejme, že pro hodnocení spolehlivosti a validity testových položek jsou aplikovány tradiční psychometrické metody a analýza položek ve vztahu k jejich obtížnosti a schopnosti diferenciace výsledků. Skupiny testových položek následně obsahují otázky různé obtížnosti. Položky testů mohou nabývat podoby jak multi-choice otázek, tak otevřených úloh (Nusche et al. 2011b). Současně však platí, že podíl otevřených otázek nesmí být vyšší než 35 % všech otázek (NDET 2010). Poznamenejme, že při tvorbě testových položek je rovněž zohledněna situace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (NDET 2013). Původní podoba národního testování nebyla orientována na metodicky robustní sledování vývoje výsledků v čase (Nusche et al. 2011b), neboť národní testy byly k dispozici učitelům při výuce (NDET 2011). V tomto směru však lze pozorovat zásadní změnu v nastavení národního testování v roce 2013, kdy do testů z matematiky a cizího jazyka byly pro vybraný soubor žáků vloženy tzv. „kotvící testové položky“, které byly použity v dřívějších testech, a které umožní sledování změn ve vzdělávacích výsledcích (viz NDET 2013, NDET 2011). 2. Administrace testu V rámci rozdělení rolí při realizaci národního testování formuluje národní úroveň politická východiska a účel testů s tím, že NDET je odpovědný za jejich další rozpracování, a to ve spolupráci s národními a mezinárodními experty (např. zajištění kvality testování, schválení hotových testů, zajištění ICT systémů pro realizaci). Vlastní realizace je pak odpovědností zřizovatelů škol, kteří postupují ve spolupráci se školami podle předem připraveného standardizovaného postupu (viz NDET 2010, NDET 2013). Do roku 2009 byly národní testy realizovány v tištěné podobě, od roku 2009 probíhají národní testy z cizího jazyka a matematiky s využitím ICT technologií, a to v průběhu jednoho, předem stanoveného, týdne (viz např. Nusche et al. 2011b). Motivem zavádění ICT řešení národního testování je snížení ceny a časových nároků na vyhodnocení (NDET 2011). V tištěné podobě zůstalo zachováno jen hodnocení čtenářské gramotnosti, které probíhá pro všechny školy v jeden den. Zasílání testů na školy je realizováno centrálně cca 14 dní před testováním, přičemž na školách testy zůstávají v zapečetěných obálkách. Pro elektronickou verzi mají žáci k dispozici vstupní údaje v podobě přihlašovacího jména a hesla. Doba testování se pohybuje mezi 60 a 90 minutami (viz NDET 2013, NDET 2010). 175