174 Výsledky jsou přitom diferencovány rovněž podle vybraných charakteristik, jako je druh školy, pohlaví žáka nebo jeho jazykový a socioekonomický původ (viz např. Emmrich 2012, Hausknecht et al. 2010). 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků testování je primárně spojen s hlavním cílem testování VERA 3 a VERA 8, tj. poskytovat diagnostický nástroj pro vzdělávací proces. Reporting výsledků testu je tak prováděn zejména vůči cílovým skupinám (viz Hausknecht et al. 2010): - žáků, a to v rámci srovnání jejich výsledků se souhrnnými výsledky, - učitelů, a to v rámci srovnání výsledků jejich žáků a třídy vzhledem k souhrnným výsledkům s identifikací kompetenčně orientovaných příkladů, které žáci neumí řešit, - rodičů žáků prostřednictvím diskuse o výsledcích s učitelem. Na druhou stranu testování VERA 3 a VERA 8 odmítá sestavování žebříčků škol založených na dosaženém výsledku. Významně omezena je rovněž možnost školních inspektorů nahlédnout do výsledků škol (např. IQB 2013). Informace řediteli škol o výsledcích jeho školy tak mají spíše informativní charakter v kontextu srovnání se souhrnnými výsledky (srovnej s Hausknecht et al. 2010, Emmrich et al. 2012, Böhme et al. 2012). 2.1.8 Norsko V případě Norska je náš zájem zaměřen na hodnocení tzv. národních testů. Účelem těchto testů je posoudit míru souladu dosažených dovedností žáků s kompetenčními cíli kurikul jednotlivých předmětů tak, jak jsou formulovány pro 4. a 7. rok studia (NDET 2010, Nusche et al. 2011b). Testování probíhá každý rok, a to celoplošně v předmětech norský jazyk, matematika a anglický jazyk v 5., 8. a 9. roce studia (Nusche et al. 2011b). Do budoucna je pak vyvíjeno testování sociálních a přírodovědných gramotností na bázi výběrových šetření (NDET 2011) Poprvé bylo norské národní testování realizováno v letech 2004 a 2005 s primárním cílem zvýšit odpovědnost škol za svou kvalitu prostřednictvím zveřejňování dosažených výsledků v národním testování (viz Nusche et al. 2011b). Nicméně nespokojenost aktérů s tehdejší podobou testů114 vedla k vytvoření nového metodického rámce s jeho využitím od roku 2007 (NDET 2010). Hlavní změny zahrnovaly (NDET 2011, Nusche et al. 2011b): - přesunutí realizace národního testování na začátek školního roku tak, aby testování nebylo spojováno s hodnocením žáka v daném roce, - posunutí vnímání národního testování jako diagnostického nástroje, - výrazné zvýšení kvality a spolehlivosti výsledků národního testování. Metodické aspekty současného norského národního testování tak lze charakterizovat následujícím způsobem (viz NDET 2013, NDET 2010, Nusche et al. 2011b). 114 Nusche et al. (2011b), NDET (2011) hovoří o nízké kvalitě testování a zúžení výuky na obsah testovaného kurikula, což ve svém konečném důsledku vedlo k bojkotu testování ze strany žáků. Takto se objevil dodatečný problém vysoké neúčasti žáků na testování. NDET (2011) dále hovoří o vysokém tlaku na učitele a vyšším zatížení učitelů. 174