164 - hodnoty průměrných výsledků vyššího počtu žáků, se zohledněním rozdílů v charakteristikách škol, regionů či specifických skupin žáků (pohlaví, etnický původ, vzdělání rodičů, socioekonomický status), - v pěti kategoriích na 100 bodové škále, kdy hodnoty hranic intervalů kategorií jsou stanoveny jako percentily výsledků. Uživatel má možnost filtrovat výsledky vzhledem k uvedeným charakteristikám a druhům výsledků. Do budoucna se počítá s propojením testových otázek tak, aby například v dánském jazyce bylo možné sledovat pokrok žáků ve výsledcích od 2. do 8. třídy. 4. Reporting výsledků testu Reporting výsledků testování je směřován na několik cílových skupin. Primárně získává informace o dosažených výsledcích žák, a to od svého učitele. Ve své podstatě však nejde jen o informaci o výsledcích, ale o diskusi žáka a učitele o utváření plánu dalšího vzdělávacího postupu v návaznosti na zjištěné poznatky. Informováni o výsledcích žáků, včetně profilových oblastí, jsou rovněž jejich rodiče. Učiteli jsou poskytovány informace o výsledcích jeho žáků a třídy, a to včetně výsledků pro jednotlivé položky. Ředitel získává výsledky za celou školu, jednotlivé třídy a žáky, nikoliv však do úrovně otázek. Konečně zástupcům municipalit jsou poskytovány výsledky za všechny školy v jejich jurisdikci. Zdůrazněme, že dánské národní testování nemá high-stake charakter a je využíváno pro formativní účely. Výsledky národního testování proto nejsou zveřejňovány. Zákaz zveřejňování výsledků je ukotven v legislativě a všechny výsledky jsou uchovávány v zabezpečené centrální databází. 2.1.4 Finsko V případě Finska není realizován přístup plošného národního testování. Pro představení způsobů sledování dosažené úrovně základních gramotností je proto představena metodika národního testování škol, které probíhá na výběrovém souboru žáků. Národní testování výběrového souboru žáků probíhá ve Finsku od roku 1998 s cílem vyhodnotit, jak dalece jsou naplňovány cíle vzdělávacích výstupů finského národního kurikula a případně identifikovat potřebu změny (Kupiainen, Hautamäki a Karjalainen 2009). Závazek každé školy k účasti na externím hodnocení je dán legislativou (MOE 2010c). Hodnocení probíhá pro různé ročníky a různé předměty v návaznosti na připravený plán testování, nicméně nejčastěji realizované je v 9. roce studia a dlouhodobě systematicky pro finský jazyk a matematiku (Kupiainen, Hautamäki a Karjalainen 2009). Metodické aspekty finského národního testování výběrového souboru žáků lze charakterizovat následujícím způsobem (viz Hirvonen 2012, Kupiainen, Hautamäki a Karjalainen 2009, Lankinen 2010, MOEC 2012a). Důraz je kladen na představení metodiky pro testování matematiky v 9. třídě v roce 2011 (viz Hirvonen 2012). 1. Tvorba výběrového souboru testovaných žáků První krok metodiky je spojen s tvorbou výběrového souboru testovaných žáků a škol. Aplikován je v tomto ohledu stratifikovaný náhodný výběr, v rámci kterého jsou pro explicitní stratifikaci využity proměnné – regionální členění, velikost školy a jazyk výuky s rozlišením finského a švédského jazyka (Lankinen 2010). Volba explicitní stratifikace je dána snahou mít ve výběrovém souboru reprezentativně 164