132 Vedle využití metod hodnocení kvality a efektivity v kontextu posunů celého anglického vzdělávacího systému jsou relevantní nástroje využívány rovněž při dalších příležitostech (viz např. UNESCO 2012g, Bew 2011, Eurydice 2009a, Ofsted 2013): - Informace o výsledcích žáků ve vzdělávání jsou poskytovány žákům i rodičům jak ze sumativních, tak formativních způsobů hodnocení vzdělávacích výsledků, a to včetně externích testů národního kurikula (návaznost na body 5 a 6 tabulky 1-11; viz Bew 2011, UNESCO 2012g, Eurydice 2009a). Současně jsou výsledky z interních a externích hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání využívány jako informace pro učitele o vzdělávacích potřebách žáků (STA 2012a, Eurydice 2009a, Isaacs 2010, Whetton 2009), přičemž o kvalitě vzdělávacího procesu ve třídě informuje rovněž Ofsted (návaznost na bod 7 tabulky 1-11; např. Ofsted 2013). - Anglická legislativa připouští možnost zveřejňování vzdělávacích výsledků škol z národního testování. Na tomto základě jsou informace z národního testování kurikula využívány jako zdroj informací o kvalitě anglických škol (návaznost na bod 3 tabulky 1-11; viz např. Ofsted 2013, Eurydice 2009a, DFE 2011, Bew 2011, Whetton 2009) respektive pro identifikaci příkladů dobré praxe (viz DFE 2010, Whetton 2009). Na poznání příkladů dobré praxe je zaměřeno i hodnocení Ofsted (návaznost na bod 10 tabulky 1-11; viz Ofsted 2013). Výsledky žáků v rámci testování GCSE na konci vzdělávací etapy KS 4 jsou rovněž jedním z významných faktorů rozhodujících o pokračování žáka ve studiu na vysoké škole (UNESCO 2012g). Testování národního kurikula pak poskytuje základní informace pro usnadnění přechodu mezi školami (návaznost na bod 4 tabulky 1-11; Bew 2011, UNESCO 2012g). - Výsledků interního a externího hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je v případě Anglie využíváno pro hodnocení a odměňování práce učitelů, a to například v kontextu kariérního postupu v rámci kategorií učitelů s lepším finančním ohodnocením (návaznost na bod 9 tabulky 1-11; např. DFE 2012a, Isaacs 2010). - Agregované výsledky národního testování na úrovni základních i středních škol, případně výsledky mezinárodních šetření, umožňují svým charakterem identifikaci těch skupin žáků, které dosahují relativně horších výsledků (návaznost na bod 9 tabulky 1-11; viz Bew 2011, DFE 2011). Celkově je anglický systém hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání využíván prakticky ve všech v tabulce 1-11 definovaných oblastech. 1.3.16 Syntéza poznatků v kontextu situace v České republice Syntéza poznatků předchozích podkapitol ukazuje na vysokou relevantnost hodnocených systémů sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání vzhledem ke všem deseti vymezeným způsobům jejich možného využití (viz tabulka 1-11). Tato skutečnost je v souladu se stále častějším využitím výsledků žáka v různých situacích, jako je například úspěšnost systému či kvalita práce škol a učitelů (viz rovněž OECD 2013d). Jistá omezení v tomto ohledu lze hledat v případě zemí, které nezveřejňují výsledky národních testů, a to zejména ve vazbě na srovnávání kvality škol mezi sebou (bod 3 tabulky 1-11) včetně možností žáků a jejich rodičů rozhodnout o své další vzdělávací dráze (bod 4 tabulky 1-11) případně vyzvednout příklady dobré praxe (bod 10 tabulky 1-11). Tabulka 1-12 poukazuje na tuto úvahu v rámci spojení zveřejňování výsledků národního testování na jedné straně a podoby způsobů jejich využití na straně druhé. K dalším poznatkům naší syntézy pak patří: 132