127 - Ředitel školy může prostřednictvím testování národních standardů hodnotit práci učitele, včetně vazeb na finanční hodnocení (návaznost na bod 9 tabulky 1-11). Z praktického hlediska je však možné pozorovat spíše rezervovaný postoj k využití této možnosti, a to v kontextu spíše omezené praxe hodnocení učitelů v současnosti (viz např. Specht a Sobanski 2012). - Testování národních standardů je definováno pro interní, nikoliv pro externí využití (např. Schreiner a Breit 2013). Výsledky tak nejsou využity pro utváření žebříčků škol podle kvality. Naopak společná část nové maturity má sloužit jako nástroj v přijímacím řízení na vysoké školy (návaznost na body 3 a 4 tabulky 1-11), a proto je nastavena s možností srovnání (viz Specht a Sobanski 2012). - Ačkoliv testování národních standardů není vnímáno jako nástroj pro utváření žebříčků škol, je hodnocení kvality škol využito např. v rámci projektu „Neue Mittelschule“ pro žáky 5. až 8. tříd. Cílem tohoto projektu je utvářet inkluzivní školu, která spojuje různé typy škol pro předcházení sociálnímu vyloučení. Celý projekt zahájený v roce 2008 získal širokou politickou podporu, a proto má hodnocení kvality identifikovat příklady dobré praxe (návaznost na bod 10 tabulky 1-11) k následování (Specht a Sobanski 2012). V podobném duchu lze využít i inspekční činnost, a to prostřednictvím srovnání škol mezi sebou (návaznost na body 3 a 10 tabulky 1-11; viz Specht a Sobanski 2012). Celkově tak národní testování umožňuje komplexní využití výsledků hodnocení ve všech rámcově definovaných oblastech. Současně je však potřeba respektovat dlouhodobě odmítavý postoj řady aktérů k externímu hodnocení kvality ve vzdělávání, jako zbytečné a nic nepřinášející aktivitě spojené jednak s přenášením odpovědnosti za výuku jen na učitele, jednak s nemožností zohlednit řadu specifických faktorů prostředí a jednak s potlačováním společenské role školy ve prospěch působení trhu (viz Specht a Sobanski 2012, Eder a Altrichter 2009). 1.3.11 Slovensko Poznatky plynoucí ze sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání jsou v případě Slovenska využívány v řadě ohledů. Účast Slovenska v mezinárodních šetřeních PISA, TIMSS či dalších, stejně jako vzdělávací výsledky z národního testování žáků základních a středních škol představují významné zdroje informací pro úpravy vzdělávacích standardů či obsahu kurikula (návaznost na bod 2 tabulky 1-11; viz např. MŠVVS SR 2013, Hajdúková et al. 2012). Takto například reagovalo Slovensko na neuspokojivé výsledky v hodnocení PISA zavedením výběrových testování čtenářské a matematické gramotností na konci první dekády 21. století (viz např. NÚCEM 2010, UNESCO 2012f). V podobném duchu mohou být využity rovněž národní tematické zprávy slovenské školní inspekce (srovnej např. s Korduliaková a Lukačková 2009). Vedle toho jsou výsledky ve vzdělávání základním stavebním kamenem pro hodnocení efektivity vzdělávacího systému Slovenska (návaznost na bod 1 tabulky 1-11; viz např. MŠVVS SR 2013 pro tvrzení o vysoké efektivitě slovenského vzdělávacího systému vzhledem k poměru vkládaných finančních prostředků a dosahovaných výsledků v mezinárodním testování). Utváření nových nástrojů hodnocení kvality a efektivity slovenského vzdělávacího systému, ve spojení s nástroji tradičními, utváří širokou nabídku dalších situací pro jejich případné využití: - Informace o výsledcích žáků ve vzdělávání jsou poskytovány žákům i rodičům jak z externích, tak z interních forem hodnocení, s jejich následným využitím mimo jiné pro rozhodování o směru dalšího pokračování ve studiu (návaznost na body 5 a 6 tabulky 1-11; viz např. Hajdúková et al. 2012, NÚCEM 2012b pro informaci o využití výsledků národního testování v 9. roce studia v přijímacím řízení na střední školu). Současně jsou výsledky z interních a externích hodnocení kvality a efektivity 127